Nedodržený slib

A je to tu zase, pro kinematografii velmi vděčné téma 2. Světové války a přesněji osudy židů, které byly zfilmovány již mnohokrát. Nedodržený slib z naší produkce má sice podobné téma jako například Schindlerův seznam nebo Pianista. Samozřejmě se nemůže s těmito hollywoodskými trháky rovnat, ale pro filmy tuzemské produkce mám trošku jiná kritéria a proto v tomto ohledu je to jeden z nejsilnějších filmů v tomto žánru z našich a Slovenských luhů a hájů za poslední dobu. Námětem je silný příběh žida Martina Friedmanna, který ovšem není pojat typicky velkolepě, ale spíše minimalisticky a to byl správný krok. (20.03.2011)

Film, ktorý sa vymyká ostatným v danej dobe. Je to skutočný príbeh z druhej svetovej vojny, ktorý je na naše pomery spracovaný naozaj svetovo. Film mi ukázal, aké je dôležité nevzdať sa viery ani v najťažších chvíľach života, že ideológie, čo si vymýšľajú ľudia nie sú dokonalé, ba naopak, každá z nich má veľa čiernych miest. Veľmi sa mi páčilo, že sa to neodohráva na jednom mieste, ale celý skutočný príbeh je rozpracovaný do detailov. Futbalom to u mňa tiež vyhralo. Témy ako futbal, holokaust, SNP, partizáni v boji v mestách, či v horách, sanatórium, pracovný tábor, kláštor ma potešili. Potešilo ma, že sa režisér z toho nebál urobiť skutočný životný príbeh od života židovského chlapca pred vojnou v usporiadanej spoločnosti, cez všetky útrapy, až po úplne nový život po vojne. Graficky je to profesionálne, zvuk, hudba, dialógy úplne prirodzené. Je to ľudský film a veľmi slovenský, je to z neho cítiť. V našej tvorbe to patrí medzi to najlepšie a tiež v tej svetovej by to malo patriť medzi špičku. (21.04.2012)

Na cz/sk pomery nadprumerny pocin. Vice takovych... Prozite valecne obdobi se sice zda byt na jednoho cloveka jen tezko uveritelne - osa koncentrak - fotbalista - sberac listi - sanatorium - klasterni chovanec - partyzan - je prece jen dosiroka rozevrenymi nuzkami. To ovsem nic nemeni na prijmne a bez vycitek ztravenych vice nez 2 hodinkach... (08.09.2010)

Film jsem právě viděl a říkám si, k čemu se "nově" točí příběhy z druhé světové války, které mají v sobě pár pěkných scén, fíglů, ale k čemu to má posloužit? Co to má udělat s dnešním divákem - začátečníkem? A tím, co už viděl dost válečných dokumentů a filmů? To má sledovat další a další režisérské etude? Nemusí, ale tím pádem proč na to přispívá veřejnoprávní televize? (05.09.2011)

„Hlava vždy krváca najviac.“ Snímka inšpirovaná skutočnými udalosťami. Nie je to prehra, ale ani žiadne veľkolepé víťazstvo. Je to "len" dobrý film, u ktorého budete mať síce stále pocit, že všetko (akcia, výprava, herci) mohlo byť lepšie, ale nudiť sa nebudete. Potešilo ma, že tvorcovia sa neboja nadávok, krvi, ani erotiky. Bohužiaľ, väčšinu času kĺžu po povrchu a časté menenie miesta (pracovný tábor, nemocnica, kláštor, partizánsky tábor) diváka vyhadzuje zo sedla, hoci v pôvodných predstavách tvorcov mal asi budiť dojem veľkoleposti a štedrého rozpočtu. Pozitívne hodnotím sympatický, prirodzený výkon Sama Spišáka. (27.05.2011)