Nedodržený slib

Už hádam nikto nepochybuje, že slovenský film ožíva. Za dva roky vzniklo niekoľko viac či menej úspešných filmov, ale až tento ma presvedčil, že kvalita slovenského filmu má stúpajúci trend. Najsilnejšou zbraňou tohto filmu je samozrejme príbeh vychádzajúci zo skutočnej udalosti. Film má slušnú stopáž okolo dvoch hodín, takže režisér na nič netlačí a príbehom sa mihne všetko, čo tvorcovia pokladali za dôležité. Spočiatku mi vadil slabší rozjazd, nie úplne presvedčivé výkony hercov, ale odkedy vystúpi náš hlavný hrdina v pracovnom lágri v Seredi, film odrazu naberá na dramatičnosti, je plný zajujímavých scén s pôsobivými interiérmi a exteriérmi. Hudobný doprovod je výborný, skvelo zvýrazňuje scény a v istom momente mi naskočila husia koža, konkrétne pri zatváraní dverí vagónov druhého transportu smerujúceho do Poľska. Nádherné exteriéri slovenských hôr s výborným príbehom dodávajú filmu pocit niečoho, čo u nás už dlho nebolo. Filmom sa mihne obrovské množstvo známych tvári, hlavne slovenského ale aj českého filmu, prevažne v malých úlohach. Celkom hodnoverne pôsobil Luknár v úlohe veliteľa lágru. Vydarených scén je tu viac. Napr. poprava zajatých nemcov v horách, útok nemeckého lietadla a ranený kôň, scéna v ktorej rabín (M.Slovák) vrieska, že už nechce byť židom...Samozrejme film má aj slabšie miesta. Spomínaný slabší úvod, nevyrovnané herecké výkony, miestami zbytočne spomalené zábery ,nevyužitá postava J.Tisa a neodpustiteľná scéna smiešneho komparzu, t.j. davu, ktorý po strelenom góle uteká lynčovať a biť židovských chlapcov, ale akosi sa im nechce behať a asi ani veľmi biť. Celkovo hodnotím film veľmi pozitívne, zvlášť keď je náš a som rád, že konečne vznikol film, na ktorý môžme byť aspoň trošičku hrdí a ani za hranicami by nám tento film nemal urobiť hanbu. Slabšie štyri hviezdičky. 70%. (03.05.2009)

Jakkoli jde o (zatím) nejlepší Chlumského dílo, opět to funguje spíše po technické stránce než kvůli příběhu. Největším problémem se stala naddimenzovaná stopáž, která zejména v expozici neopomenula nic z klišé podžánru „Židé za druhé světové války“. Potom už se film naštěstí rozeběhl zajímavějšími a méně předvídatelnými směry. V hereckém obsazení figuruje množství výborných herců, byť v malých rolích, ale klíčové bylo obsazení Sama Spišáka, který film dokázal přesvědčivě utáhnout. (10.07.2009)

Přiznám se, že už jsem dlouho neviděl výborný slovenský film. A přiznám se, že jsem ještě neviděl žádný slovenský pohled na konečné řešení židovské otázky na Slovensku. Až teď s tímto snímkem. Je to dílo na skutečně vysoké úrovni. Sebereflexe, skvělé herecké výkony, nádherný soundtrack i věrohodné lokace a nádherné záběry na Tatry. Děj nás zavádí do období těsně po vzniku Slovenského státu. Začátek filmu je krásný a přenáší nás do doby před válkou, do doby rozpadající se Československé republiky. Přesto divák - snad proto, že tuší jak to asi s představovanými židovskými protagonisty příběhu dopadne - má neblahý pocit konce čehosi hezkého. Geniálně to charakterizovala odlepivší se známka s T. G. Masarykem ve sklenici vody. Jako by to bylo rozloučení s mladou republikou, demokracií a svobodou. Zejména Židé cítí, že se nad nimi stahují temná mračna. Duchapřítomní využili zavčasu možností odjet pryč do Ameriky, Palestiny a někdy i bohužel do zemí, které záhy zaplavil šedý mor nacismu. Ti šťastnější se zachránili. Většina však nechtěla opustit své stařičké rodiče, své živnosti, obchody, majetky... Nesmět do obchodů, biografů a nosit potupnou žlutou hvězdu, bylo potupné ale dalo se to snést. Nikoho ani v nejmenším nenapadlao, že s každým dalším transportem mizí celé rodiny navždy. Netušilo se, že vlaky míří většinou do Polska do konečných stanic obehnaných ostnatými dráty s ohnivě kouřícícmi komíny chuchvalce mastného dýmu v povzdálí.... V té naivitě a snad i díky Vetchému mi snímek hodně připomněl film Všichni moji blízcí. I tam otec (Abrhám) nedá na varování a diví se při nákupu vily od původního majitele (Menzel) proč prchá do Ameriky ,, - co nám ti Němci mohou udělat? Akorát řvou... '' .Jak ale Martin prokličkovává s obrovským štěstím a náhodou nástrahami osudu, spíše mi připomněl film Evropa díky záměně identity. Hodně o této době čtu a některé příbehy lidí židovské víry (nemám rád slovo Židé) jsou neskutečné. často o osudu jedince rozhodla zdánlivá maličkost... A o tom je i tento příběh Martina Friedmanna. ----- Měl jsem velký zážitek a tohle dílo doporučuji vidět! * * * * (03.05.2013)

Jiří Chlumský má až příliš velké oči. Místo, aby se držel hlavního hrdiny, tak těká po různých událostech, ale samotné prožívání titulní postavy je pro něj jenom doplňkem. Za stejný rozpočet by se dal zválet stejně intenzivní film jakým byl Pianista, jen to by někdo musel umět nahlédnout do lidské duše. Takhle se ve filmu jen zrcadlí nenaplněné ambice, a to i přes vydatnou snahu některých herců. (18.08.2009)

Na tento slovenský film som bol zvedavý. Trailer bol svižne zostrihaný a sľuboval dynamický dej. Jedná sa však o NEDODRŽANÝ SĽUB. Dej je rozvláčny. Najvačší problém našich filmov. Keby to bolo poriadne zostrihané a asi o polhodinu kratšie, išiel by som s hodnotením o stupeň vyššie. Takto ma to ale nedokázalo udržať v plnej pozornosti celú dobu. Nudilo to. Vizuál je však pekný a tých pár akčnejších scén je tiež dobre natočených. Malo to naviac. 6/10 (10.09.2010)