Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V šedesátých letech vznikly v USA těsně po sobě dvě bombasticky pojaté pocty tehdy již mýtické tradici hollywoodských němých komedií. Pokud Stanley Kramer ve svém o dva roky starším filmu To je ale bláznivý svět (1963) mířil až k odsouzení celé penězi posedlé moderní civilizace, pak Edwardsovy Velké závody jsou „jen“ stylově čistou poctou, k jaké měl režisér ostatně ideální předpoklady, nejen jako přední znalec žánru, ale také jako člen rodinného klanu, jehož dějiny sahají právě až do bájných průkopnických začátků Hollywoodu. V automobilových závodech z New Yorku do Paříže, zasazených do roku 1908, se utká absolutní zlo (Jack Lemmon) se ztělesněným dobrem (Tony Curtis), pro nějž vzplane láskou moderní, emancipovaná krása (Natalie Wood). Co z toho Blake Edwards na ploše dvou a půl hodin udělal, se vzpírá veškerému popisu. (NFA)

(více)

Recenze (53)

mortak 

všechny recenze uživatele

Edwards se sice hlásí k němé grotesce, ale vůbec nepochopil její základy. Mistři němého plátna jako Keaton, či Lloyd jen nevršili jen gagy za sebou, ale hlavně je kumulovali, vyšli z jedné situace, a tu stupňovali až ad absurdum. Edwards místo toho poslední třetinu filmu převypráví tuto stařičkou knižní romantiku a kompletně se vykašle na finále! Takový podraz na diváka se jen tak nevidí, a ani se nedivím že byl tento film knokautován v kinech Báječnými muži na létajících strojích. Ti sice nejsou žádné veledílo, ale dávají divákům sympatické hrdiny, zápletku a finále. Dvě hvězdičky za snahu Lemmona s Falkem utáhnout celou tuto šílenost sami. Curtis je unylý a nudný, a Wood slouží jen k tomu, aby se děj trochu hýbal dopředu. ()

mac000 

všechny recenze uživatele

Přestože se Blaku Edwardsovi nepodařilo oživit atmosféru filmových grotesek t jejich zlaté éry 20. let minulého století a přestože film utrpěl v době své premiéry častým srovnáváním s jinou "epickou velkokomedií" Báječní muži na létajících strojích, svoji oblibi u diváků si získal a utržil celosvětově více než dvojnásobek prokukčních nákladů (na svoji dobu horentních) 12 mil. dolarů. V kině na velkém plátně (film se promítal v 70 mm filmové kopii) ovšem vyzněly jeho výpravné scény velkolepě , včetně "největší filmové bitvy s dorty všech dob", jak byla tato scéna propagována v dobovém filmovém tisku. Ale i v televizi či na DVD je dnes ke koukání ! ()

Reklama

Chrustyn 

všechny recenze uživatele

Klasická komedie ve stylu "Báječných mužů" a "Bláznivého světa" s podobně smrtící délkou. Sympatičtí herci a v některých částech vtipný infantilní humor nezabraní tomu, že máte po celou dobu pocit, že sledujete opravdu starý a hodně dlouhý film, což je v tomto případě oproti některým klasikám obrovské mínus. Zvláště poslední půlhodina mě (vyjma dortové bitvy) těžce nebavila. Po slušném začátku docela škoda. ()

Martrix 

všechny recenze uživatele

Někdo to rád motorizované a feministické. Nebylo to tak myšleno, ale místy působí Velké závody, jako americká odpověď na britské Báječní muži na létajících strojích (1965). Ovšem značně naddimenzovaná odpověď. V hollywoodském stylu šedesátých let. Jestliže Ben Hur, jakožto nákladný dobový spektákl stál tehdy závratných 15 mil. USD, tak Velké závody měly rozpočet 12 mil. USD. A jde to znát, protože uvidíte spoustu technických skvostů, mění se lokace... . Samozřejmě nelze opomenout hvězdné obsazení, kterému vévodí Lemmmon utržený ze řetězu, k němuž tvoří kontrast supergentleman Curtis a fúrioidní emancipálka Wood. Milovníci Columba, nejspíš ocení i spolugagaře Petera Falka. To vše vypadá parádně a poměrně slušně to i funguje. A to navzdory tomu, že často sledujeme spíš ozvučenou grotesku...spousta záměrně do extrému dohnaných scén, nemusí sednout každému. Dojde i na dortovou bitvu. Ale to mi nevadilo, bylo to příjemné retro, které mě navzdory infantilním gagům bavilo o malinko víc, než nedávno shlédnutý Návrat Růžového pantera. Jenže...tvůrci se v rámci závodu rozhodli zavítat do jakéhosi fiktivního evropského království Carpania a tam rozjet snad půl hodiny dlouhou fraškiádu s převratem, záměnou... . Postava následníka trůnu působila velmi protivně, celé to bylo v rámci příběhu jako opravdu velký a zbytečný přívěšek, který vztahy mezi postavami, ani vývoj závodu nijak neposouval...jakoby se Edwards snažil nafouknout stopáž, aby diváci dostali tříhodinový biják. Nejspíš i tehdy, by jen velký filmový fajnšmekr poznal, že mělo jít o parodii Zajatce na Zendě. V mých očích tato dějová odbočka filmu uškodila; už se nepodařilo dostat zpět tu závodnickou rozvernost, s jakou se profesor snažil vyzrát na svého dokonalého soupeře. Ostrovtip se otupil i v případě do té doby neohrožené novinářky, jakoby někdo zavelel...bacha, ať to nevypadá, že podporujeme sufražetky. Z výše popsaného je zřejmé, že mám smíšené pocity. Střihačské nůžky, by se tady mohly poměrně slušně vyřádit. Já viděl full verzi 160min. Myslím si, že ani o 14 min. kratší SE ničemu nepomůže. Tady to chtělo vykuchat aspoň 40 minut. Hravost a nadšení, mi v dnešních filmech chybí. Jen málokdy uvidíte nějaké bizarní dopravní prostředky a šílené vynálezy, jakoby fotorealističnost a snaha o autentičnost, vytlačila fantazii. Přitom film je médium pro fantasty, snílky a hravé lidi, jako stvořené. I proto jsem rád, že jsem tento film viděl a trochu zvažuji, že si dám tu práci a prostříhám si ho sám. Jinak v té plnotučné podobě, už bych ho podruhé vidět nepotřeboval. ()

Radiq 

všechny recenze uživatele

Podle tohohle filmu by se dala vyučovat pitomost. Profesor Fate a jeho společník jsou opravdu strašně trapní - svou blbostí, smůlou a geniálními plány, které pokaždé nevyjdou, mi připomínají některé animované postavičky (něco jak tohle nebo tohle). Ale zatímco v animovaných prkotinách to funguje skvěle, v hraném filmu je to dost trapné. Tenkrát se tomu možná lidi smáli. Já se snažil taky smát, ale myslím, že se mi to ani jednou nepovedlo. Vidím v tom tu snahu, ale co je moc, to je moc. Scénárista se asi posral a snažil se tam napěchovat celej svět. Vznikla z toho nevtipná směska všeho a zároveň ničeho. Vyvrcholení dortovou bitvou už jen vyznívalo jako že něvěděli kudy kam. A kolik to tenkrát muselo stát prachů! A přitom taková blbost... ()

Galerie (59)

Zajímavosti (13)

  • Původní rozpočet filmu byl 6 milionů amerických dolarů. Rostoucí náklady filmu ale vedly studio United Artists k tomu, aby film opustilo. Projekt následně dokončilo Warner Brothers s tím, že se rozpočet nakonec vyšplhal na 12 milionů dolarů. To také znamenalo, že se v té době jednalo o nejdražší komedii, která kdy byla natočena. (Martrix)
  • Natalie Wood nechtěla roli Maggie příjmout, protože prožívala složité období ohledně její kariéry, ale i v jejím osobním životě – nedávno se rozvedla. Studio požádalo Tonyho Curtise (Leslie), zda by nedal procento ze svých filmových honorářů Natalii Wood jako lákadlo. Curtis odmítl. Řekl: „Nemohl jsem jí dát nic, co by ji přimělo natočit film.“ Natalie nakonec roli přijala s tím, že jí byla přislíbena role ve filmu Jaká je Daisy Cloverová (1965). (Martrix)
  • Film je inspirován skutečným závodem z roku 1908, který se jel na trati New York – Paříž. Přestože proběhl s pouhými šesti účastníky, trasa vedla napříč třemi kontinenty, takže šlo o první automobilový závod kolem světa. Automobil Leslieho (Tony Curtis) „Leslie Special“ byl vytvořen podle vozu „Thomas Flyer“ z roku 1907, který tehdy závod vyhrál. (Karlos80)

Související novinky

Blake Edwards: 1922 – 2010

Blake Edwards: 1922 – 2010

17.12.2010

Ve středu v noci se na svůj poslední večírek někde tam nahoře vypravil velký filmař, držitel čestného Oscara za celoživotní dílo Blake Edwards. Všichni si jej pamatujeme především jako tvůrce… (více)

Reklama

Reklama