Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V šedesátých letech vznikly v USA těsně po sobě dvě bombasticky pojaté pocty tehdy již mýtické tradici hollywoodských němých komedií. Pokud Stanley Kramer ve svém o dva roky starším filmu To je ale bláznivý svět (1963) mířil až k odsouzení celé penězi posedlé moderní civilizace, pak Edwardsovy Velké závody jsou „jen“ stylově čistou poctou, k jaké měl režisér ostatně ideální předpoklady, nejen jako přední znalec žánru, ale také jako člen rodinného klanu, jehož dějiny sahají právě až do bájných průkopnických začátků Hollywoodu. V automobilových závodech z New Yorku do Paříže, zasazených do roku 1908, se utká absolutní zlo (Jack Lemmon) se ztělesněným dobrem (Tony Curtis), pro nějž vzplane láskou moderní, emancipovaná krása (Natalie Wood). Co z toho Blake Edwards na ploše dvou a půl hodin udělal, se vzpírá veškerému popisu. (NFA)

(více)

Recenze (53)

mac000 

všechny recenze uživatele

Přestože se Blaku Edwardsovi nepodařilo oživit atmosféru filmových grotesek t jejich zlaté éry 20. let minulého století a přestože film utrpěl v době své premiéry častým srovnáváním s jinou "epickou velkokomedií" Báječní muži na létajících strojích, svoji oblibi u diváků si získal a utržil celosvětově více než dvojnásobek prokukčních nákladů (na svoji dobu horentních) 12 mil. dolarů. V kině na velkém plátně (film se promítal v 70 mm filmové kopii) ovšem vyzněly jeho výpravné scény velkolepě , včetně "největší filmové bitvy s dorty všech dob", jak byla tato scéna propagována v dobovém filmovém tisku. Ale i v televizi či na DVD je dnes ke koukání ! ()

otík 

všechny recenze uživatele

Jakási bláznivina, která drží dvě a půl hodiny tempo. To je asi tak první, co mě napadne po sledování filmu o závodě New York - Paříž, kterou podnikne hlavní trojice. Jde o komedii, takže zde půjde hlavně o to jak toho druhého vtipně napálit, ošálit, oklamat, obelhat - a přitom z toho vždy vyjít s otevřeným hledím. Jack Lemmon překvapuje v zápornější a pro něj nezvykle ulítlé roli, Curtis si střihl takového amerického Limonádového Joea, který brání slabé a hlavně ženy, které neuvěřitelně přitahuje a navíc má v oblibě bílou barvu. Vrcholem filmu je dortová bitva, která opravdu stojí zato. Hudba: Henry Mancini ()

Reklama

Milan25 

všechny recenze uživatele

Zajímalo by mě, co tvůrce komedií v 60. letech vedlo k tomu, aby měli tak dlouhou stopáž. Je to spíš na škodu než k užitku. Navíc se zde nachází příliš mnoho odbočovaček od hlavního děje, a vtipných momentů tu také není příliš. Asi nejzábavnější částí je bitka v hospodě, jinak jsem se celý film spíše nudil. ()

Radiq 

všechny recenze uživatele

Podle tohohle filmu by se dala vyučovat pitomost. Profesor Fate a jeho společník jsou opravdu strašně trapní - svou blbostí, smůlou a geniálními plány, které pokaždé nevyjdou, mi připomínají některé animované postavičky (něco jak tohle nebo tohle). Ale zatímco v animovaných prkotinách to funguje skvěle, v hraném filmu je to dost trapné. Tenkrát se tomu možná lidi smáli. Já se snažil taky smát, ale myslím, že se mi to ani jednou nepovedlo. Vidím v tom tu snahu, ale co je moc, to je moc. Scénárista se asi posral a snažil se tam napěchovat celej svět. Vznikla z toho nevtipná směska všeho a zároveň ničeho. Vyvrcholení dortovou bitvou už jen vyznívalo jako že něvěděli kudy kam. A kolik to tenkrát muselo stát prachů! A přitom taková blbost... ()

filmmovier 

všechny recenze uživatele

Společně s filmem Cesta kolem světa za 80 dní 1956, mi tenhle film připadá jako velká a příjemná retro zábava. Výprava je na dobu vzniku luxusní, dvouapůl hodinová délka vůbec nevadí. Prostě to srší vtipem od první chvíle. Už je to sice pár let, co jsem film viděl, ale až bude příležitost rozhodně ho zkouknu znovu. Herci jsou taky vyborní a film si užívají. Skvělý zážitek. ()

Galerie (59)

Zajímavosti (13)

  • Film nebyl po vydání dobře přijat a kritiky byl považován za komerční propadák, což z něj udělalo první selhání režiséra Blakea Edwardse. Většina kritiků napadla jeho do očí bijící a přehnaný groteskní humor a nedostatečný přesah. Trpěl také srovnáním s jinou „epickou komedií“ toho roku – Báječní muži na létajících strojích (1965). (Martrix)
  • Film je inspirován skutečným závodem z roku 1908, který se jel na trati New York – Paříž. Přestože proběhl s pouhými šesti účastníky, trasa vedla napříč třemi kontinenty, takže šlo o první automobilový závod kolem světa. Automobil Leslieho (Tony Curtis) „Leslie Special“ byl vytvořen podle vozu „Thomas Flyer“ z roku 1907, který tehdy závod vyhrál. (Karlos80)

Související novinky

Blake Edwards: 1922 – 2010

Blake Edwards: 1922 – 2010

17.12.2010

Ve středu v noci se na svůj poslední večírek někde tam nahoře vypravil velký filmař, držitel čestného Oscara za celoživotní dílo Blake Edwards. Všichni si jej pamatujeme především jako tvůrce… (více)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno