Synku, synku, cos to proved

Původně jsem měl za to, že s MY SON, MY SON, WHAT HAVE YE DONE (dále jen MS, MS, WHYD) budou spokojeni jak Lynchovi, tak Herzogovi fanoušci, protože fúze jejich rukopisu dopadla na výbornou, ale jak si tak čtu komentář pode mnou, zjevně jsem se spletl. Přitom filmy režiséra i spoluscénáristy (Herzoga) a (výkonného) producenta (Lynche) si nejsou zase tak vzdálené, co se týče pojetí prostředí, které má vliv na psychiku jedince, a postav v něm, protože se jedná o schizofreniky s oidipovským komplexem a obsedantně-kompulzivní poruchou. Spíš než o redukci a banalizaci obou autorských přístupů dochází dle mého k vzájemného obohacení, protože co méně obeznámený považuje za znak rádobypříslušnosti k jednomu z tvůrců, to obeznámenější vnímá jako záměrnou a poměrně zábavnou sebeironii či upomínku na svá, nikoliv producentova díla (trpaslíka si Lynch nárokovat nemůže, viz Herzogův debut). Dílo navíc neustále svádí na cestu v případě žánru, vyprávění i stylu. U procedurálního policejního dramatu nejde o zodpovězení otázky "kdo/jak", ale "proč", přičemž z dramatu o cestě se stane černohumorná podívaná. Rashomonovské vyprávění zodpovídající zmíněnou otázku prostřednictvím výpovědí několika lidí je ovlivněno v případě vzpomínek postav čerpáním informací od jiných - nespolehlivých, přičemž se oproti narativním konvencím otázky ze začátku nezúžují, ale naopak rozšiřují, aby se jako deadline nakonec vyjevilo něco zcela jiného (proč? - míč). Styl poté přejímá postupy divadla ve filmu, protože se jedná o film o divadle (brechtovsky zcizovací postupy a významová inscenace postav a věcí před kamerou ve specifickém pojímání toku času), a i když nám mizanscéna poskytuje nadbytečné množství vodítek, divák pointu stavící na hlavu předchozí viděné neodhadne. Natáčení na Lynchem tolik oblíbenou, ale Herzogem nenáviděnou kamerou dává obrazu specificky lucidní kvalitu a umožňuje okázalým způsobem porušovat zaběhnuté konvence (pokud se nepletu, není užito figurativního záběr-protizáběr, diegetická hudba se stává nediegetickou a na onen přechod je později ironicky upozorněno). Opětovně tak Herzog natočil film, který splňuje požadavky cílové divácké skupiny, přitom je vůči jejich očekávání mladicky podvratný. Botou na černém želé (pochopíte, až uvidíte a viděli jste dokument o Herzogovi) je pak herecké obsazení, kdy až na jednu výjimku jsou skvěle sehraní herci obsazeni dle typů, které ztvárňují v jiných snímcích. Až na casting tedy platí, že nejen sovy, ale i plameňáci totiž nejsou tím, čím se zdají být. (13.09.2010)

Divočina a cílená provokace, která si z diváků místy nepokrytě střílí. Nejnovější Herzogův film sice dokáže pěkně lézt na nervy, mást a nezřídka zklamat, ale přesto zůstává zvláštním způsobem poutavý. Geniálně zahrané, bizarní postavy - Michael Shannon předvádí úžasnou jemnohru gest a mimiky, krásně zneklidňující je jeho labilní matka v několika nesnesitelně natahovaných scénách, ve kterých pocit trapnosti doslova téměř teče z obrazovky. Ano, to je kompliment! Herzog perlí, vydatně krmí své diváky drobnými detaily a "random" okamžiky. Úder blesku uprostřed Shanonova proslovu. Dlouhé jízdy přes kalifornské pseudomodernistické bungalovy s kaktusy a plameňáky. Vizuálně úchvatné outro a brilantní práce s kamerou ve scéně na eskalátorech. Střípky všedního života z několika koutů světa. Ruční kamera, která se cpe do obličeje statistům tak drze, že v jedné scéně (mexická venkovní hospůdka) dokonce jako by zapomněla na herce. Místy je těch podivností trochu moc, Herzog sklouzává do samoúčelného vrstvení prázdných symbolů, neudrží strukturu, postavy jen chrlí nesmysly a vnášejí nové a nové zmatky. Tady mi smrdí rukopis Lynche - Herzog ale na rozdíl od Pana Mystifikátora nikdy nesklouzává až do tak prázdné karikatury, je v tom určitá dřevitost, charakter. Můžete ten film milovat nebo nenávidět - zcela jistě o něm ale nelze říct, že by byl banální. Je to výzva. Troufnete si? (12.02.2011)

Pro mě velmi těžce koukatelná a stravitelná nuda. Michael Shannon je beze sporu zajímavý herec, v jiných filmech mi poměrně seděl (např. Nouzový východ), ale celkově jsem to fakt nepobral. Zkrátka...buď vás tenhle film posadí v kladném slova smyslu na prdel, a nebo se u něho budete šíleně nudit. To záleží, jaký jste filmový fanoušek. Neříkám, že to byla stupidita, ale mě osobně se týkal spíše ten druhý případ. 45% (14.08.2012)

"Matkovrah či plameňák? S mečem v ruce zmaten, ňák."  Based on True CSFD Story aneb má pomsta manželce za geronty, které vybírala ona :-). Prý u divných a nudných plameňáků, navíc s hereckými esy hrajícími tužku, trpěla jako (dezorientované) zvíře. Ještě hodinu poté se držela za hlavu a jen sténala: "Bože, bože, bože..." To já se snažil si "orly v šatech" užívat. Zorientován jak buzola předsedy Klubu českých turistů, mašíroval jsem džunglí Bradovy hlavy, (ne)sjížděl peruánské řeky, krmil z ruky plameňáky coby rukojmí, chránil poctivost ovcí před řeckými přistěhovalci, čtyři roky v jedné prádelně smutně plakal, nadšeně tleskal myšlenkové hloubce pošahané divadelní hry, jakož i Bradovu (jako MEČ břitkému) prožívání role matkovraha... a těšil se na hebkost polštářů z obchodu v nemocnici námořnictva, kterými bude vypolstrovaná cela u doktora Chocholouška. Pouze Brada/Farúka jsem nepobral. Konvertovat od křesťanství, 2000 let starého náboženství k islámu, o 500 let mladšímu plagiátu, to jako vážně? Ten Brad se snad zbláznil... (11.04.2022)

Pre priaznivca filmov podobného razenia je spojenie Lynch-Herzog niečo podobné ako pre milovníkov výtvarného umenia obraz od Vincenta van Gogha. Proste raj na Zemi. Tým nechcem povedať, že by pozerať sa na tento film bolo niečo ako prechádzka ružovou záhradou, to rozhodne nie. Treba však k tomu pripočítať vynikajúceho. M. Shannona, ktorému tieto postavy pasujú ako riť na šerbeľ, priaznivci tohto herca si ho tu užijú do sýtosti. Príbeh typicky Lynchovský - zaujímavo štrukturovaný, vyskladaný a s potrebou veľkej dávky pozornosti diváka. Mix flashbackov a reality, ktorá má viac vrstiev. Na druhú stranu by som možno prijal v niektorých scénach živšie tempo, miestami dejová linka schádzala do zbytočnej chvíľkovej úmornosti. Avšak to len taká maličká chybička. Silný nadpriemer. 85/100 (08.04.2019)