Surikaty

Konečně jsem mohla zhlédnout samostatný dokument, který je celistvě věnován těm malým, okouzlujícím, srandovním tvorečkům. Fascinovali mě již nějakou dobu, a proto jsem nesmírně ráda, že jsem viděla tento obsáhlý, přes hodinu trvající, úchvatný dokument. Surikaty jsou hrubá zvířátka:) Děj popisuje slasti a strasti jedné početné surikatí rodinky. V úvodu se setkáváme s mládětem, které poprvé opouští noru. Jeho jméno je Kolo:) Sledujeme jeho vývoj během celého dokumentu. Ten nabízí spoustu uchvacujících záběrů, jež jsou často doplněny o dramatickou hudbu, která jakoby vypadla z nějakého hollywoodského akčního nářezu. Excelentní moment "Surikaty vs. Kobra.":) Snad jediné, co mi zde trošku pochybělo, byly nějaké faktické údaje o jejich živočišném druhu a životě či časová období mezi několika událostmi. (28.10.2011)

Úžasný dokumentární snímek o životě jedné surikatí rodinky a především jejího člena Kola. Skvělé africké rytmy doprovází velký počet krásných záběrů a to jak na africkou přírodu, tak těch zobrazujících nám život surikat. A některé záběry, které se autorům podařilo natočit, jsou až neuvěřitelné. Příběh ve vás nejspíš dokáže vyvolat více emocí, než většina dneších filmů. Závěr? Jak už se tu psalo, jako z hollywoodu, až na to že zde se nejelo podle scénáře. (02.01.2011)

Zvířecí dokument bayovského střihu. Západy slunce, zpomalené záběry na dopadající kapky deště, dynamicky sestříhané akční sekvence a oblety kamer. A závěrečné poselství: "Není to tak dávno, co byl Kolo nejslabším článkem. Nyní je klíčovým členem rodiny. Někým, komu se dá věřit. Není lehké dospívat. Pro nikoho. Ale tady v Kalahari, ve vedru a prachu, je to mnohem těžší. A Kolo to dokázal. Naučil se, co to je být surikata. Nyní je dost starý, aby plnil povinnosti k rodině. Hlídal, chránil. A učil další generaci jak přežít.", už nemůže být náhoda. :) (14.05.2011)

Dobrodružné pojatie života surikát z pohľadu jedného člena rodiny, malého Kola, spočiatku bezbranného mláďaťa, na konci ostrieľaného lovca a ochrancu. Tieto drobné cicavce sú častým cieľom dokumentov rôzneho charakteru, pretože svojim vzhľadom a postojom na zadných dokážu pripomínať postoj človeka niekedy viac ako ľudoopy a keď sa k tomu pridá zaspávanie v stoji alebo sede, tak je na ne božský pohľad. Film strieda strhujúcu akciu s pohľadmi na západ slnka alebo dažďové kvapky. Záverečná akcia, hoci možno aj strihom upravená, je vrcholom prírodopisného žánru, takéto obraty medzi lovcom a korisťou sa hocikedy nevidia. (02.06.2014)

Podobně jako mě mrazilo při sledování francouzského filmu Putování tučňáků, tak na stejné emocionální úrovni jsem pociťoval tentokráte rozehřátí nad těmito pozoruhodnými zvířaty. Obdivuji práci s kamerou a zejména střih, příjemně podtržený africkou hudbou. Tribute video (14.05.2012)