O Elly

Perfektně rozehrané konverzační drama, v němž už je patrná režisérova silná schopnost vybírat si provokativní náměty a nikoho z hlavních představitelů nešetřit. Níže se tu v jednom komentáři praví, že se v závěru režisér něčeho bojí a hrdiny nechává sebezpytovat snad z politických důvodů, aby to mohlo projít "revolučně-kulturní" cenzurou. Já si ale myslím, že to sebezpytování nemá s podobnými důvody nic společného. Nikdo z hrdinů se nesebezpytuje za to, že by snad žili o něco moderněji, a tudíž blíže našemu euro-americkému modelu, a za to si pak sypali popel na hlavu. Došlo k tragédii, za kterou je třeba nést zodpovědnost a která rozkrývá určité podhoubí specifik nahlížení na milostný život v íránské společnosti, který v mnohém vychází z nějaké historické tradice a nejen z hlav duchovních... Jen by mě osobně zajímalo, zdali si ženy v Íránu nesundávají šátek ani v soukromí domova, a je-li toto ve filmu nějak poplatné předepsané "duchovní etiketě". (19.02.2012)

Ani památky po zaprášených pustinách, tragických osudech bídných vesničanů, dojemných dětských kukadlech či všudypřítomné poetické symbolice. Farhadi se pokusil o převrat v íránské kinematografii a natočil psychologické drama, které se dlouho tváří jako hollywoodský thriller. Vidíme moderní Írán, společnost, která se na první pohled neliší od té naší. Mladí lidé střední vrstvy, kteří se oblékají, baví, užívají všech radostí života stejně jako my. Ženy už nejsou poslušné, nesvéprávné marionetky, zahalené po špičku nosu nekonečnou metráží látky, ale vzdělané, mužům rovné myslící bytosti. Jenže v nábožensky fanatickém státě to nikdo, komu je život milý nesmí s liberálností přehánět. Farhadi si je toho dobře vědom, proto podržel politický podtext na uzdě a v závěru raději přeskočil rapidně žánry a napínavě vybudovanou zápletku zlikvidoval zatuchlými mravními výčitkami. Musel prostě své hrdiny za jejich západní životní styl pokárat, nechat je stanout nad propastí mezi modernem a tradicí a polapit je do sítě morálních dilemat. Protože takové je i v 21. století žalostné jádro Íránu, kde cenzura čouhá z každého kanálu a cesta za mříže je neuvěřitelně snadná. (05.12.2011)

Typický Farhadi. Pomaličky a citlivo rozpracováva príbeh, ktorý stavia na základných ľudských prejavoch. Na civilnosti a hereckom prejave a zároveň v sebe nesie akýsi skrytí smútok a melanchóliu. Jeho filmy mám rád. Ťahajú ma do sveta, kde nič nie je ľahké a kde akékoľvek drobné rozhodnutie môže mať nedobré následky. Je to akási óda na život. Snaha nájsť tam niečo silné a skutočné. Hoci samotná téma má toho pramálo spoločného s niečim krásnym. Kamaráti a dialógy. Šum mora, ktorý ako zlovestný umieračik začne výrazne liezť na mozog a akási snaha pochopiť, prežiť a akceptovať pocit, ktorý nastal a nikdy už nezmizne. Zanechalo dojem. Golshifteh Farahani si zaslúži viac takýchto rolí. (19.04.2019)

Film by som skôr pomenoval "Kde je Elly?" alebo ešte lepšie "KTO je Elly?". Ale táto 2-hodinová psychologická dráma o výlete dávnych priateľov k moru mala naozaj čo povedať. Len škoda, že dlho-predlho trvalo kým sa film poriadne rozbehol (aj keď tento jav sledujem pri všetkých Farhadiho filmoch) - no po dlhej a trochu slabšej predohre prichádza jadro filmu, ktoré bolo vyplnené nekonečným dialógom úvah, pochybností, obvinení a zisťovaní, čo sa vlastne stalo. Naozaj to celé nabralo kvalitný psychologický rozmer, ktorý bol krásne viditeľný na tých rozhovoroch a správaní všetkých zainteresovaných. Ale obrovská škoda je, že ten dlhý začiatok bol napokon na úkor konca, kde sme sa sotva dozvedeli vyvrcholenie, a zrazu STOP - záverečné titulky. A pritom by sa dalo pokračovať... (21.01.2014)

Zajímavý námět z Iránu. Rozjíždí se to volně a když už se zdá, že to přejde v nudu, tak se vše trochu zvrtne. Pak si představujete pár scénářů jak by to mohlo být a až do poslední chvíle si nejste úplně jisí co a jak. Každopádně to co následuje je asi dosti ovlivněno iránskou kulurou, protože dle mě, například u nás by to probíhalo jinak. 75%. (17.05.2011)