Dr. Jekyll a pan Hyde

Kdyby se doktor Jekyll pár měsíců nemyl / vypadall by jak Hyde "without trouble and fight". Povídky a novely Roberta Louise Stevensona (ani Ostrov pokladů není jen pirátským thrillerem) jsou promyšlené a výtečně zpracované. O tomto film se to úplně říct nedá, přestože je velmi dobrý. Oddělení zla od dobra ale není kultivováním opice směrem k gentlemanovi ani naopak. Opice je sice svobodná, ale není opicí, protože opice svobodné zdaleka nejsou (Ivy ho označuje za ďábla, který rovněž není svobodný). Zlo je rafinovanější a má jinou vizáž i převlek. Od Jekyllohydeů se prostě jen tak neoprostíme. Film je pomalu už 100 let starý, režijní a scémáristické vady (především v přepjatých dialozích jak už zde bylo poznamenáno) snadno pomineme a promineme. Přitom Stevensona kniha mnoho filmové imaginaci neposkytuje, je vázaná na slova nikoli na obrazy. Být filmařem, pak bych asi zvolil opačný gard, Mr. Hydea bych zobrazil jak dokonalého gentlemana a opičího Jekylla nechal strádat planou láskou k Muriel. (27.03.2023)

Hudba bola neskutočne mrazivá,bravúrna a excelentná(organová hudba).Kamera z pohľadu jednej osoby nebola dokonalá ale nepoviem klamstvo,že bola nadčasová.Lebo to som dovtedy ešte nevidel a aj v súčastnosti to napadne veľmi málo filmárov.Aj tak čo stvárala a dokazovala kamera bolo nepredstaviteľné.Videl som Jekylla zo 41 a tam disponoval charizmatickými postavami,ktoré tu chýbali ale tento film mal veľa iných predností,ktoré chýbali mladšiemu kolegovi.Tu aj pán Hyde bol vylíčený ako zviera a to doslova a mne pripadal dosť Srandovné.Dobre dobre je tam spokojnosť. (23.02.2015)

Před nedávnem jsem viděl remake z roku 1941, tak jsem byl přirozeně zvědavý na původní verzi, která vznikla o deset let dřív. Tenhle Jekyll a Hyde se mi líbili o trochu víc. Remake byl sice možná líp napsán a natočen a Spencer Tracy podal fantastický výkon, ale to nebylo nic v porovnání s výkonem Frederica Marche (Oskara dostal po právu). Jeho "opičí" Hyde to bylo něco neuvěřitelného. Už jenom ta samotná přeměna byla dostatečně děsivá, k tomu ještě jeho geniální namaskování a famózní herecký výkon. Taky byl tenhle film trochu kratší, takže měl větší spád než remake a ta nudná pasáž někde uprostřed, popisující to, jak Hyde terorizuje nebohou Ivy, byla celkem krátká, takže mi nevadila (u remaku mě docela srala). (24.09.2009)

Od prvních záběrů pozoruhodná věcička, zejména tedy kamera a pohled očima hlavní postavy. Vlídný a ochotný lékař vede přednášku o lidské duši, dochází k názoru, že člověka netvoří jedna bytost, ale dvě, dobré já a zlé já. Zamýšlí se nad tím, jaké by to bylo, kdyby se podařilo tyto dvě části od sebe oddělit. A pouští se do vlastního výzkumu... Aneb cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly... Výborný Fredric March si naložil celý film na svá bedra a já jen s obdivem konstatuji, že to byla úžasná jízda. (02.06.2019)

Tohle je naprosto úchvatná adaptace Stevensonovy předlohy. Práce s kamerou navazuje na období vymazlených zàběrů konce němého filmu. S příchodem zvukového filmu začala většina filmařů klást spíše důraz na novinku a vizuàlní stránku svých snímků zanedbávala. Zde tomu rozhodně tak není, byť se jedná o plnohodnotný zvukový film. Ich forma kamery v samém úvodu mě upozornila, že mohu čekat něco vizuàlně velmi zajímavého. Když si Harry odvádí svoji snoubenku na zahradu, posadí se milenci vedle sebe, následuje pohled, protipohled, velký detail jí, jeho a celek. Produkční kodex způsobil, že následně se kamera cudně odvrátí. Divák si musí připomenout datum vzniku snímku, aby pak následně pěkně dlouho nevěřícně kroutil hlavou. A děkuje za Haysův kodex, který umožnil vznik tak zajímavého zàběru, jakým je odvrácení zraku kamery. Ještě více však kroutím hlavou nad tím, že tento film nedostal Oscara za kameru. A to jsem ani nezmínila překrásnou stínohru v závěrečné sekvenci nahánění Hyda. Ceny za masky tehdy ještě nebyly, takže absence tohoto ocenění se dá snadno pochopit. Herecké výkony jsou na svoji dobu velice civilní a i z dnešního pohledu značně zdařilé. (06.01.2020)