Dr. Jekyll a pan Hyde

Za nejlepší část filmu paradoxně považuji hned úvodní desítky minut, které se samotným jádrem filmu - přeměnou, nemají moc společného a spíše se jen klidně proplouvá dobovou atmosférou (pěkné scény: odjezd na přednášku, bál, laškování s prostitutkou). Zřejmě jsem dnes zvolil špatný žánr. Zapomenout také nesmím s pochvalou kamery, střihu a "triků" (pohled z první osoby, zrcadlo, proměna a kamera přejíždějící od jedné ruky k hlavě a k druhé ruce, svíčka jako měřič času). Výkony herců také stojí za zmínku, jen jejich mimika přímo při pohledu do kamery mi nepřišla moc přesvědčivá. Film mě bohužel ale nedokázal strhnout a chvílemi jsem se začínal nudit (což je možná způsobené tím, že den před shlednutím jsem četl knížku; ačkoli děj je v mnoha aspektech odlišný ve srovnání s předlohou). Samotný závěr mi nepřišel příliš povedený a v tom moři adaptací Jekylla a Hyda jistě existují zdárnější zakončení. (13.03.2011)

Veškeré peklo, co si představíte při vyslovení věty "film z roku 1931" zhuštěné do jednoho filmu. Přeromantizované, načinčané, ukecané melodrama s příšerným přehráváním všech herců, kde se hodinu a půl naprosto nic neděje. K tomu opravdu šílená maska Hyda (opičák?) a nemožně dlouhé a patetické proslovy hlavní postavy ať už v kladné nebo záporné roli. Připadal jsem si jak při sledování některých melodramat z československé produkce té doby. Plusy jsou maximálně výborné kamerové nápady a dobrá atmosféra Londýna. Frankenstein a i ten směšný Dracula z toho roku jsou opravdu jiná liga. (30.09.2013)

Z dnešního pohledu spíše detektivní drama/thriller. V roce 1931 ale musel Mr. Hyde působit na diváky opravdu děsivě, jelikož jeho vizáž se povedla. Děsivý až odporný, oproti příjemnému gentlemovi Dr. Jekyllovi. Fredric March je zahrál skvěle a Oscara měl zaslouženě. "Ty nezrodil ses pro smrt, věčný ptáčku! Nepoddal ses ani pokolením lačným. Ty nezrodil ses pro smrt..." Moc se líbila atmosféra filmu, která byla napjatá jeho příběhem, který je originální a zajímavý. I když předtím vznikly 2 krátkometrážní filmy Dr. Jekyll and Mr. Hyde a jeden hodinový z roku 1920 od Johna S. Robertsona, vyniká podle mě oproti nim tento od Mamouliana svým zpracováním, větším prostorem pro Jekylla/Hydea a celkově pro děj. Začátek z pohledu první osoby byl zajímavý a líbilo se mi, že do první poloviny filmu dostal i humor Dr. Jekylla. Druhá polovina byla skvěle dramatická a každý musel chápat rozhodnutí Jekylla s Muriel. A komu se nelíbily Jekyllovi varhany, ten musel obdivovat jeho laboratoř, kterou si představoval že bude ve škole při hodinách chemie. :) (07.04.2013)

Frederico March dokázal skvěle zahrát roli vyšinutého a duševně nemocného vědce Jekylla, který při touze být svobodný, vytvoříl jedovatý lektvar. Tento lektvar měl schopnost přeměnit Dr. Jekylla na tvora se psychologicko patologickým charakterem. Mr. Hyde, tak se jmenuje jeho druhé já, je zosobněním čistého zla. Je násilníkem a vrahem. Brzy se tedy stane centrem pozornosti Londýna. Dr. Jekyll, ale vyrobil lektvar s dočasným účinkováním, takže každé ráno se probudí znova jako Jekyll. Časem začne být na Hydovi, stejně jako na své droze závislý. Přestává komunikovat se světem. Přátelé se ho začnou stranit. Pro něj je jeho výzkum prioritní, časem dokonce zapomene i na svou snoubenku. Je už víc Hydem, než sám sebou, jeho vnitřní zvrácenost a ošklivost se snoubí s jeho vzhledem. V závěru filmu zemře, některými lidmi obdivován, jinými zatracován. (12.02.2009)

Nechápu, proč v roce 1941 vlastně točili remake. Mělo se snad přijít s nějakým převratným trikem? Měl Tracy zastínit Oscarového Marche? Bergmanová předvést rozervanější Hopkinsovou? Chtěl snad někdo překonat skvělé kamerové jízdy, vizuální stránku vyprávění? Ne, vážně nechápu, proč ten remake točili, když dokonalosti už bylo dosaženo. (07.09.2014)