Mary Reilly

Spíše než klasickým filmovým zpracováním bych to nazval divadelním představením, ve kterém všechno začíná a končí u bravurního Malkoviche - strhující herecké představení, střídající jeho rozdvojenou osobnost Jekylla a Hydea, je krásnou ukázkou toho, že tuhle roli nemohl zahrát jen tak někdo. Film, odehrávající se na pár metrech čtverečních se zdařilými příspěvky dalších zúčastněných herců a hereček..horor je to především v momentu, kdy se Malkovich upřeně dívá, nebo mnohdy stačí, když pouze mluví, paráda.................moje hodnocení = 8 z 10. (15.11.2017)

Julia Roberts svojí roli zvládla skvěle. Tichá, neviditelná dívka, z které už jen srší dobrota na pohled. John Malkovich zahrál své "role" bravurně. Na jedné straně hodný, inteligentní doktor a na druhé vrah a násilník. Zajímavé pojetí rozdvojení osobnosti. Strašidelná atmosféra tomu dodala jiskru, ale stejně si tak nějak myslím, že by to Tim Burton zvládl natočit lépe. (25.05.2015)

Tenhle kus s Julií Roberts mi dlouho unikal. Napravil jsem to až téměř dvacet let poté, nicméně s konstatováním, že až o tolik jsem nepřišel. Její oddaná služka bohatého a laskavého doktora Jekylla, měnícího se stále častěji ve zlého pana Hydea tuhle hororovou látku rozhodně nezachrání. Stephen Frears volí zoufale dlouhé záběry, ve kterých se toho příliš neděje. Atmosféru to má, zájem diváka si to však získává docela obtížně. (03.02.2015)

Vážení přátelé - ne, tohle vážně není moc horor...Frears udělal z tohoto tématu spíše takovou temnější láv-story, možná proto se to taky nejmenuje Jekyll a Hyde, ale Mary Reilly...ovšem upřímně - vůbec mi to nevadí... Láv-story je to totiž nádherné, se skvělou atmosférou... Malkovich po Nebezpečných známostech v jedné ze svých nejlepších rolí, rovněž tak Julia - ta bych řekl dokonce v nejlepší. Nemůžu taky opomenout skvělou Glen Close. A hlavně to celé podmalovává neuvěřitelně nádherná hudba George Fentona (jinak např: Gándhí, Král rybář, Nebezpečné známosti, Anna a král) Jeden z mých nejoblíbenějších filmů vůbec... (02.01.2007)

Pointu příběhu všichni známe, takže na ní se divácký zážitek založit nedá. Ale na démonických výstupech Johna Malkoviche už ano a jeho monolog z Maryina snu je pravou ukázkou hereckého mistrovství. Julia Roberts je zde krásná a smutná a její zastřený pohled mi nedovolil nesoucítit s ní. Navíc Frearsovi se výborně povedlo vykreslit silně depresivní ponurou atmosféru domu i města a vytvořit tak netradiční pohled na legendární předlohu. (19.06.2006)