Skrytý

TEN KŘIK JE V LESE !!!..... Divnej film. Krásnej strašidelnej dům a atmosféra, že husina po těle několikrát přeběhne. A místo toho, aby tenhle norský příběh Barbory Škrlové (která byla Aničkou a v Norsku Adamem) šokoval a výjevy, přeludy či skutečné postavy strašily nejen Kláru Mauerovou je mi servírován přes TV obrazovku genetický kód spánku. Pomaličku, ale v silných dávkách. V Norsku mají krásnou přírodu.... Chce se mi zařvat: AŤ ŽIJÍ DUCHOVÉ!!! Ale zmůžu se jen na: JEŠTĚ ŽE NEJSEM Z KUŘIMI! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Jmenuji se Klára Mauerová. 2.) Budu točit film s názvem Kuřim. 3.) Jezdím do Norska na ryby. 4.) Zdědil jsem starej barák a místní z toho nemaj dobrej pocit. PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** (05.05.2010)

Zdejší hodnocení mi poněkud uniká, rozhodně je to mnohem lepší, než jak se z tohoto procenta jeví. Řekla bych, že je to jen o kousek horší, než Villmark, a to hlavně kvůli chaosu ve vyprávění a podle mě dosti neobratně podané nejednoznačné pointě - něco jako co divák, to názor, jak to vlastně skončilo. Jinak ale nemám co vytknout. Od začátku skvělá atmosféra i vizuálno, tajemno a stísněnost se doslova valí z každého filmového políčka. Dokonce jsem se v pár chvílích fakt bála, což se mi nestalo ani nepamatuju. A nakonec hodně dobrý výkon Kristoffera Jonera, který se mi líbil už ve Villmarku. Doporučuju nenechat se hodnocením zmást, kdo má rád severské horory z lesa, neměl by být zklamaný. (13.02.2011)

Skjult je pozoruhodný svou urputnou snahou strašit diváka minutu co minutu, od začátku do konce, bez nejmenšího výdechu. A dokud si člověk neuvědomí, s jakou zpatlanou krávovinou má vlastně tu čest, docela se mu to daří. Pål Øie by měl přestat psát a zůstat výhradně u režie, tam odvádí dobrou práci. U Villmarku mi slabší děj nevadil - vystačil si de facto s jedním lesem a neznámým zabijákem (a scénář má na svědomí někdo jiný, Pål stojí za jen za tím prostinkým příběhem), z čehož se dokázalo vykřesat maximum. Ale Skjult, to je úplně jiný případ. V úmyslu nejspíš bylo natočit děsivý horor, kde jedna hrůzná scéna střídá druhou, no naneštěstí scénář působí dojmem nekonzistentního guláše, co v sobě míchá neuvěřitelně mnoho motivů, postavy se chovají způsobem, aby mohly vznikat zajímavé scény, ale nikoli tak aby dění působilo uvěřitelně, natož smysluplně. Za těch 90 minut jsem se teda párkrát leknul, sem tam jsem ocenil velmi dobrou atmosféru, ale film jako celek mě málem umořil. Ukrutného blonďatého hrdinu bych v klidu už teď pasoval na nesympaťáka roku a Skjult na jeden z nejbolestivějších hororových zážitků. Protože nejhorší je, když se plýtvá očividným talentem. (20.10.2009)

Rád a často pozerám filmové horrory. Väčšinou tie zámorské. V USA a Kanade sa ich natočili stovky. Časom som úplne zanevrel na azijské snímky. Tie ma vôbec nebavia. Hodne som si však obľúbil európsku horrorovú produkciu. Staré talianske klasiky sú geniálne. Ale i v súčastnosti sa dobré veci točia v Anglicku, Španielsku a občas sa aj Francúzom zadarí. No dnes ma potešili a postrašili Nóri. Pozrel som si titul "Skjult" a bol som celkom spokojný. Pribudol mi ďalší horrorový zárez. Trojhviezdičkový severský horror. *** (02.10.2016)

CITÁT - Vypadáš, že to zvládáš dobře........ Půl hodiny na to čumím a netuším o co jde. Pár lekaček, psychického rázu a jeden narušený hlavní hrdina. Strašně se to vleče a je to sled podivných a nevysvětlitelných událostí. Předpokládám, že až se tvůrci rozhodnou to vysvětlit, nebudu tak šokován, jak by chtěli. Scénář má obrovské díry, nepochopitelné situace a spousty chyb. Nějak mě to nebralo. (11.01.2015)