Sin Nombre

Svým námětem mě tento film absolutně odrazoval, protože nemám příběhy lidí z chudinských vrstev jakéhokoli zapadákova vůbec v lásce. V kině jsem jej před dvěma lety s klidem vynechal, ke zhlédnutí mě přesvědčilo až to, jak zajímavě si Fukunaga poradil s Janou Eyrovou. A výsledný dojem je přesně podle očekávání: rozpačitý. Velmi dobře natočený film, který mě svým dějem a realistickým snímáním mexického prostředí, gangů a uprchlíků z Hondurasu ani trochu nezaujal. (04.08.2011)

Určitě je to na jednu stranu hodně hezký. Krajina, okolí, atmosféra. Ale na tu druhou stranu je příběh jedna krutá depresíva, takže je těžký si udržet hlavu v oblacích jako samotná herečka, která se proplétá celým příběhem. Smutný, že i v týhle době vznikají takové příběhy. Když si uvědomím na co si lidé stěžují u nás... (17.05.2010)

Rozhodně to není příjemný film ke koukání. Spíš hnusný a depresivní... Obvykle se podobně pojatým filmům říká "naturalistický", což (v případě, že to znamená vykreslení života "jak je") sedí docela přesně. Život určité komunity - pouličního gangu - se všemi jejími zvyklostmi a zákonitostmi, nevýjimaje násilí, je zde podán velmi přesvědčivě. Příběh gangstera Caspera se navíc v určitou chvíli protne s příběhem uprchlíků směřujících na střeše vlaku do vysněných USA a dohromady pak vytvářejí obrázek neutěšené situace v jedné z nejneklidnějších zemí střední a jižní Ameriky. Fukunagův debut je v tomto směru velmi vyzrálý; je přesvědčivý a vybízí k přemýšlení o možnostech přežívání v životním prostoru, jehož základní charakteristikou je přílišná omezenost (tj. nedostatek vzdělání a příležitostí k jakékoli seberealizaci mimo gang, chudoba, permanentní ohrožení na životě apod.). Po technické stránce nelze filmu nic vytknout. Chyběla mi jediná věc: Lepší naznačení motivace jednotlivých postav. Mohu se celkem bez problémů domýšlet, proč lidé houfně prchají z Hondurasu do Států, ale rád bych také lépe pochopil motivace a ideologický základ oněch pouličních gangů. Globálně sice mohu chápat vstup do takového gangu jako "alternativu" k neperspektivnímu živoření na ulici, ale to mi nestačí. To je ale jen detail, který nijak neumenšuje "zážitek" z filmu, který je čistým příkladem existenciálního dramatu. (23.05.2011)

Netuším, nakoľko to bolo autentické a nakoľko to slúžilo dramatickému efektu. Natočili to však tak skvele (drsne, bez prílišných nadbiehaní či úskokov) a ten dramatický efekt sa dostavil v toľkej miere, že sral to pes. A že by bolo výstižnejšie použiť termín "melodramatický efekt"? Bolo... a čo, problém?! (12.04.2010)

Cary Fukunagu nasledovaného moc nemám, viděl jsem od něj pouze Beasts of no Nation a Sin Nombre je podobně laděný snímek, tedy z drsného prostředí s dětmi. Mexiko, uprchlíci a mexické gangy je docela aktuální téma, takže velmi zajímavý příběh, který obsahuje pár drsných scén, především finále je velmi intenzivní a nečekané. Já jsem spokojen bavil jsem se. 80% (12.10.2017)