Sin Nombre

Tak trochu mexický milionář z chatrče, teda bez milionů a ještě o něco syrovější. Líbí se mi ta neameričnost, pro našince má Sin Nombre až dokumentární hodnotu, vidíme prostředí, do jakých se zahraniční štáby ani neodváží, neřešitelná problematika gangů a zoufalá snaha lidí dostat se do vysněné země. Vynikající kamera. (26.11.2009)

Ve srovnání s několikrát zde již zmiňovaným (nutno podotknout, po právu) City of God scénáristicko-režisérského dua F. Meirelles-K. Lund, postrádá jejich mladší „bratříček“ pro ně(j) tolik typický přímočarý tah na branku. To ale ještě nutně neznamená, že by o s(u)yrové momenty (ne)byla nouze a zejména C. Fukunaga vyznává poněkud odlišnější (filmové) prostředky (výraziva) než jeho brazilští předchůdci, jako jsou umírněnost s důrazem na samotné postavy a tak se paradoxně? může velké části zdejšího osazenstva lehce stát, že tento snímek bude pro ně „líbivější“, neboť se snadněji ztotožní s hlavními postavami a tudíž samotný příběh bude v jejich očích uvěřitelnější. Byť u mě vyhrává prvně zmiňovaná syrová „pohlednice“ z brazilských slumů, nutno jedním dechem dodat (to aby nedošlo k omylu) i tato Fukunagova mexická pouť za svobodou je dostatečně autentická, navíc laciných gest (a s tím spojeným zbytečným ždímání divákových emocí) prostá. Jednoduše snímek nikoliv na efekt, ale od člověka, který problematiku dostatečně zná, nepotřebuje (za každou cenu) šokovat, pouze předkládá svoji vizi a je ochoten se o ni s divákem podělit. To samo o sobě není zase tak málo, nebo ano? Přesto musím dodat: prvně zmiňované režisérské duo je (filmařsky) přecejenom vyzrálejší. P.s. začíná mě čím dál tím více unavovat, jak je současný divák zhýčkaný (viz neustálé zdejší výtky na předvídatelnost děje) na úkor autenticity. Možná by si měl napříště Fukunaga přizvat na pomoc Nolana a výsledek Memento- Sin Nombre by dostatečně ukojil touhy zdejší většiny. Já byl spokojen. SPOILER „Oko za oko, zub za zub“ a zákon ulice opět vítězí. Navíc, jako bonus, naděje v..... P.p.s. na závěr si neodpustím malé (nemístné) rýpnutí. Absolovali by dotyční tuto (ne)konečnou pouť, kdyby věděli, co je ve vysněném „Edenu“ čeká?! Jeden boj končí, druhý začíná, přičemž těžko říct, který z nich je těžší. Zde je alespoň nepřítel viditelný a dostatečně předvídatelný (myšleno v kontextu chování se podle nepsaných pravidel jednotlivých gangů). Who knows 78% (11.07.2012)

Fukunaga je v první půlhodině dost nejistý a příběh je v úvodu trochu zmatený, postupně ale začne získávat velmi realistické a docela děsivé obrysy. Hlavní hrdina je mladý kluk, kterého do gangu nedostala jeho povaha, ale sociální postavení. Člověk zkrátka ocení, že žije v o dost šťastnější zemi, ze které nemusí utíkat. Osobně bych ovšem nafackovala všem těm "namakámoš" latinos, kteří umějí střílet, ale pracovat už ne a to samé učí svoje děti. Takhle se z té žumpy nikdy nevyhrabou. (30.05.2010)

Napriek tomu, že je príbeh natočený veľmi senzitívne a prechádza takmer do romantického nádychu, tak je to film zlovestný, krutý a násilný. Odvážny pohľad do pravidiel pouličných gangov v Latinskej Amerike, spojený s emigračnými problémami. Ako doplnenie obrazu by som po skončení filmu odporučil zhliadnuť aj film 'Crossing Over'. Herci dobrí, réžia občas trošku nerozvážna a film mierne rozvlečený, ale inak ma to bavilo a prekvapilo. Škoda, že som si nestihol naviazať vzťah k postavám a tak i záver, ktorý mal očividne zabrnkať na city, vo mne nič neevokoval. 75%. (17.11.2009)

Gang je navždy a když zabijete vůdce, tak se před rozzuřenýma Mexikáncema neschováte ani na Sibiři. Drsný až brutální film a především pravdivý, což podtrhují herci, u nichž jsem si chtě nechtě položil otázku, zda z podobného prostředí skutečně nepocházejí. Fukunaga si postavil laťku vysoko a já jen doufám, že mu to nebude na škodu. 90% (05.07.2010)