The Ward

Nejhubenější možná variace na námět Prokletého ostrova, jakou jde zfilmovat ve vodách áčkové produkce (slušní herci, kamera, zvuk). Horor, ve kterém nefungují lekačky a ve kterém až v závěru pochopíme důvod jeho šíleně děravé, divácký zážitek kazící logiky. A který vlastně ani v tom rádoby šokujícím závěru nepřekvapí. Protože jsme podobné pointy již viděli mnohokrát. Nejenom v Prokletém ostrovu. (10.10.2021)

Hororík, ktorý milo prekvapil. Možno síce nie je na čisté 4 hviezdy, v podstate som bol dlho rozhodnutý dať 3 a film ohodnotiť ako silný priemer, ale potom prišiel koniec a ten celkový dojem výrazne zlepšil. Mám rád, keď je finále vypointované a šokujúce. A to je presne tento prípad. A to ani nehovorím, že aj samotné rozmotávanie príbehu už od začiatku nie je na zahodenie. Skrátka ide o horor, kde nebavia len hororové prvky (skvelé masky, dobrá atmosféra, ľakačky, hudba...), ale zaujme aj samotný príbeh. No a skvelý koniec toto všetko len vygraduje. Odporúčam, slušná ducharina. 75/100 (09.06.2014)

Poučen z návratů legend let minulých jsem od tohoto nového filmu Johna Carpentera nečekal nic... a díky tomu jsem nebyl zklamán a po celých krátkých 88 minut jsem se ani nenudil. Co mě vadilo byla neskutečná omšelost tématu, vykonstruovanost příběhu, šablonovité postavy a nehynoucí pocit, že to všechno jsem už někde (a lépe) viděl - ať už tím myslím obecně duchařský (ehm) horor z prostředí nemocnice, nebo konkrétní věci typu skupinka mladých holek v ústavu jako vystřižených ze Sucker Punch, či hodně vzdálená sestřenice sestry Ratchetové. Ovšem režisérovi formátu Johna Carpentera ani takovéhle veledílo reputaci zkazit zkrátka nemůže. Odpouštím mu jej rád. (26.08.2011)

John Carperter se stal legendou již dávno, nicméně doba jeho největší slávy je dávno pryč. Jeho poslední filmy postrádají příslušný drive, nápad a celkově se jedná o dosti stereotypní díla, která jsou očividně svým způsobem zakořeněná v 80. letech. To nemusí být vždy na škodu, ovšem ona nostalgie musí být dobře dávkována."The Ward" je příkladem poměrně zajímavého námětu, ovšem jeho zpracování malinko hapruje. I při střídmé stopáži totiž nedokáže správně zaujmout, protože děj je pomalý, násilí je dávkováno poměrně odměřeně a navíc je zde kupa nelogičností a prazvláštního jednání. Amber Heard je kočka a nevadí mi ani jako herečka. Do béčkového hororu se přesně hodí. V závěru potěšilo rozuzlení, které potlačilo téměř vše, co bylo do té doby řečeno a film je tak vyhozen ze škatulky nadpřirozených do škatulky realistických (i důvod onoho rozštěpení osobnosti je z hlediska psychologie a psychiatrie poměrně obhajitelný). Tudíž okej, ale znovu nemusím. 5/10! (11.01.2012)

Carpenterův pokus o oldschool horor jako z 80. let, který skončil někde tak na půl cesty. Je pravda, že budování atmosféry Carpenterovi stále nedělá nejmenší problém a dokonce jsem i dvakrát leknul, což se mi u současných hororů moc nestává Ani příběh není z nejblbějších a ten konec docela potěšil. Pomalé tempo, které má ještě více navodit atmosféru, ale paradoxně filmu i dost ubližuje a zvláště v půlce jsem se dosti nudil. Mladé herečky navíc jsou, až na hlavní Amber Heard, dost protivné a nějakou tu pomalou bolestivou smrt jsem jim opravdu přál. Suma sumárum tedy nejde o nějaký hororový zázrak, ale o celkem příjemný carpenterovský návrat ke kořenům určitě ano. 60% (15.06.2011)