Welcome

Já teda neznám francouzský zákony, ale pokud jsou takový jako byly prezentovány v tomhle filmu, tak jsem doslova v šoku jaký existujou v tak kulturní zemi jakou Francie je fašounský pravidla. To asi Monsieur Nicolas Sarkozy pracoval přesčas, protože tohle nikdo jinej než tenhle sebestřednej skřet vymyslet nemoh. A to frantíci kritizovali USA za nedostatek humanismu. To by se z tohohle světa jeden posral, fakt. Jsem hrozně rád, že když něco selhává, neselhávají francouzští filmaři vemou kamerou, drapnou herce a jdou všem ukázat jak se věci mají. Silně emotivní příběh o klukovi kterej uslyší ve filmu všechno, jen ne to po čem touží.....Welcome. Tak co mocipáni, jste spokojený jak kurvíte tenhle svět. Stoupněte si do kolečka a zatleskejte si jak ste "dokonalý" a hlavně pozor, nechoďte do okrajových míst velkých evropských měst, tam jsou totiž výsledky vaši zkurevný práce, bída, špína, lidská beznaděj a vzájemná nesnášenlivost. (05.01.2011)

Celkem by me zajimalo, jak by festivalovi povaleci z roku 2010 hodnotili tento film dnes? Mam na mysli ty, co zde pisou o xenofobnich a fasistickych Francouzech. Za me standartne natoceny film s nikterak vyjimecnymi hereckymi vykony a nijakou atmosferu. Me osudy techto migrantu nechavaji chladnym, nebudu mit uz nikdy potrebu si film zase pustit. (06.06.2023)

Uprchlý kurdský mládenec Bilal (Firat Ayverdi) netouží po ničem jiném, než se dostat za svojí přítelkyní Minou do Londýna. Zatím ale uvízl ve Francii, a všechny pokusy o překonání Lamanšského průlivu selhávají. Jediný způsob, který jej nyní napadá je, pokusit se průliv přeplavat. Ale k tomu potřebuje pořádný trénink. Setkává se s trenérem Simonem (Vincent Lindon), který v jeho tréninku vidí příležitost, jak přesvědčit svou bývalou manželku, dobrovolnou pomocnici různým přistěhovalcům, k návratu ... Film se snaží útočit na divákovo lepší já, i když - ruku na srdce - kdo by dokázal druhému (navíc jiné národnosti) jen tak nezištně pomáhat, navíc pokud bude sám balancovat na pomezí zákona. Sice některé okolnosti působí příliš prvoplánovitě - jaká to náhoda, že trenérova žena je dobrovolná pomocnice a o svém muži nemá valné mínění. Měl by Simon touhu pomáhat mladému chlapci, kdyby jeho žena byla právnička nebo řidička autobusu? Jenže na kdyby se nehraje, a ve Welcome vše do sebe krásně zapadlo - navíc Vincentu Lindonovi tato role tak dokonale sedla, že se mi ke konci filmu chtělo brečet (a to se mi moc často nestává - jestli si dobře pamatuji, tak snad jen v Shawshank Redemptation a Biccentenial Man). Prostě nádhera... (29.03.2010)

Společně s dánským Maria Larssons eviga ögonblick je pro mě francouzské Welcome nejpovedenější film letošního Festivalu v Karlových Varech, minimálně tedy z toho malého vzorku, co jsem měla příležitost vidět. Na podobných filmech mě vždy fascinuje jedna věc; dokáží se zaměřit na nějaký problém současné společnosti, ale přitom nepůsobí jako dokument, vyprávějí příběh ze života a tedy se musí odprostit od všech megalomanských či extrémně vyhrocených scén, a přitom všem ani v jednom okamžiku nejsou nudné. Ba naopak, Welcome je neuvěřitelně poutavé a postava Vincenta Lindona pro mě byla větším hrdinou než kdy Chuck Norris. Velmi silné 4 hvězdičky. [44. MFF KV 2009] (09.07.2009)

Situace tak, jak jí črtá Lioret, děsí – paranoia i záludnost mezi sousedy připomene kulisy totality. Herecké výkony i subtilně vedená režie dobře korespondují s meoldramatickým podtónem. Co mě osobně vadí, je vyklakulovanost filmu, jeho snaha působit a přesvědčit za každou cenu. Je asi můj problém, že mě mnohem víc dostávají autentické a odtažitěji pojaté snímky. S Welcome jsem měl hlavně ke konci dost problém – přesně jsem věděl, co mi tvůrci předloží jako další námět k dojetí. To mě úplně nebaví, mám svůj rozum, abych věci domýšlel. Welcome mě prostě samou láskou a emocionalitou dusilo. Těžko se dojímat nad tím, čemu člověk nemůže plně uvěřit. Ale uznávám, že se jedná o důležitý a určitě chválihodný pokus veřejnost seznámit s dalšími temnými stránkami současné společnosti. (23.11.2009)