Divoch

Divoch tematizuje osud, jelikož ze svobody motorkářů, kteří vlastně nikam konrétně namířeno nemají, paradoxně utváří predestinaci nevyhnutelné katastrofy. Ovšem spíše než by film reagoval na Sartrovo „odsouzen k svobodě“ a Nietzscheho, který upozornil na obtížnost a nepohodlí svobodného života, vyčkává a objektivisticky finguje vědeckou nezúčastněnost. Nejvíce to dává najevo postavami na hraně, jako třeba pragmatický policista nebo děvče zaseklé v místním zapadákově. Tyhle postavy fungují jako soudci Brandona a jeho party a na nich záleží, kam se osud přikloní. Jsou tak svobodnější než motorkáři. (20.07.2008)

Hrdina své doby, první rebel bez příčiny v kožené bundě, kterého kopíroval James Dean, Elvis Presley a bezpočet bikerů. Tento film v podstatě zrodil bikerskou kulturu a vdechl jí ducha - původně westernový, protože tvůrci filmu neměli ponětí, co jsou tehdejší motorkáři zač. Podstatu veškerého rebelství mládí proti společnosti od dob Divocha vystihuje minidialog Marlona Branda s dívkou v baru: na její otázku "What are you rebelling against Johnny?" prohodí jen "Whaddaya got?" - "A co máte?" ___ Nápis na černých bundách B.R.M.C. - Black Rebel Motorcycle Club. (01.05.2011)

"Trubte na poplach..." Darebný jinoch k pomilování Marlon Brando na svém pekelném oři rozpálí vás i asfalt na silnici dřív než luskne prsty. Válí jako kápo "mladých pušek" motorkářského klanu, brázdí americké provincie bez cíle. Jen tak volnomyšlenkářsky si štípnul lístek do ospalého maloměsta. Rozvíří místní prach pouliční, naruší chod "kuchyně domova" i veget místních zapadlých vlastenců. V mundúru z kůže se jménem na prsou a ikonicky vypálenými iniciály příslušníků "černých rebelů" na zádech, frajersky a vztekle podupává nohou ledabylé zahálky proti společenské mašinerii. Dým v báru zatuchlý rozčeří svěží vítr nesvázanosti a nestrnulosti zvenčí. Do oka padne mu dívka skromná, jeho slovy "smutná žába," avšak propašování do jejího srdce, není věc snadná. Povyky a výtržnosti se kupí. Poprask na rynku hláškující ranař Lee Marvin vyprovokuje. Zaprodanost tragiky se blíží. Zbyly jen střepy, které posbíral. Válečnou sekeru zakopal, dárek na usmíření a úsměv na tváři s pomyslným sbohem, lásko, zanechal. Je čas jet zas o dům dál... Marlon Brando odpálil vysoký nadhoz kultu "profese" rebelů. Stal se rytcem písma buřičského, poetou filozofie vzorců budoucí garnitury kompliců filmových "výtržníků." (15.10.2014)

Pro mě osobně byl Brandův Johnny Strabler mnohem přesvědčivější a zajímavější než Deanův Rebel bez příčiny. Zatímco Jim Stark byl typický outsider a vyděděnec, který se uchyluje (především z donucení) k osamocené revoltě, která nutně vypadá podivínsky a končí nezdarem, tak Brando představuje rebela vůdce, neochotného se podvolit čemukoli: „Proti čemu se bouříš? Proti čemu chceš!“ Zatímco Jim Stark trpí nepochopením, tak Johnnymu je nějaké pochopení zcela lhostejné. Přestože snímek trpí určitou epizodičností a nejednotou děje a formálně je spíše řemeslný, je zároveň úžasnou generační výpovědí a provokací. Film o mladické revoltě proti autoritám a obecně proti všemu, kterou prožívá každý mladý člověk, a z které nakonec každého, kdo při ní nezahnye, vyléčí neúprosná a tíživá realita… (19.04.2007)

Marlon Brando jako drsný vůdce motogangu, který je nezkrotný. Není nezkrotný, je spíš nabubřelý hlupák, který si nechce přiznat pravdu. Revoltuje proti starším a nezajímají ho následky. On ví vše nejlépe a jeho gang tyranizuje malé městečko. Zamiluje se do servírky - chce na ní zapůsobit svou drsností, ale je spíše pro smích. I když je servírka naivní, není hloupá a prokoukne jeho chvástání. Občanům se nelíbí nepořádek a tragédie na sebe nedá dlouho čekat. Brando hrál dobře, ale film je přeci jen starý a není tak aktuálně podaný. Lee Marvin nezklamal jako motorkář básník :-) (19.08.2010)