Večírek

Peter Sellers je opět úžasný klasik. Jeho ňouma Ind je prostě mamlas k pohlední (na Clousoa to ale nemá). Nápáchat tolik škody a legrace v tak krátkém čase je prostě umění. Smál jsem se u toho až jsem se za nohy popadal. Ale vždy mě udivola a popavilo jak Hrundi se dostal tak rychle z místa nějaké provedé nepatřičnosti :-) (24.07.2009)

Mám tuto komedii moc ráda. (Vůbec mám ráda komedie a je jen málo dobrých). Miluji číšníka, který vypije na co přijde, Peter Sellers, který jinak nepatří k mým nejoblíbenějším hercům, je moc roztomilý a dojemný. Pak mám ještě oblíbenou dvojici majitelů domu - .... za chvíli přijedou ti Rusi. .... jací Rusi? Ke konci je to už trochu přes míru, ale stejně sranda. (15.05.2009)

Blake Edwards musel večírky hollywoodské smetánky milovat. A musel během nich zažít věci zcela nevídané i neslýchané, nevěřím, že by se při psaní Večírku alespoň zčásti neinspiroval reálnými zážitky. Jako kdysi Federico Fellini a jeho Sladký život. Ten byl však v prvé řadě filmem trpce kritickým, to Večírek je v prvé, druhé i třetí řadě filmem převážně nevážně odvázaným. Čili neškodným a zesměšňujícím vše, co se jednomu smolařskému Indovi zrovna namane pod ruky. Na večírek se dostane omylem a podobným omylem málem přizabije své hostitele i jejich hosty. Není to způsobeno jeho úplným trotlovstvím, prostě trpí komunikačními problémy typickými pro každého cizího člověka v cizí zemi. Takže je to vlastně takový předchůdce Borata. :) Když si Blake Edwards v roce 1961 vybral pro roli japonského souseda do Snídaně u Tiffanyho Mickeyho Rooneyho, byl to neodpustitelný přehmat. Je tedy překvapující, že také pro Večírek zvolil do role asiata (do hlavní role asiata!) anglicky mluvícího herce. Kvalitativní rozdíl mezi Rooneyem a Sellersem je však markantní. Sellers zde dokonale napodobil indický dialekt, svůj slovník zredukoval na několik nezbytných frází a zahrál snad ještě lepšího pošuka než v Růžovém panterovi, i když je pochopitelně nesmysl stavět Clouseaua vedle Bakshiho. Komické situace mají sice podobný charakter, ale pramení ze zcela odlišných povahových rysů svých původců. Večírek si nenárokuje být něčím víc než mírně střelenou situační komedií, která nabízí luxusní prostor mimořádnému komediálnímu talentu Petera Sellerse, ten budí – i přes všechnu svou nešikovnost – dojem ryby ve vodě. Podobnou roli nemohl dostat nikdo vhodnější. 80% (04.11.2007)

Naprosto dokonalá komedie-groteska, nenechávající byť jen vteřinu na to se nesmát. I když se zdánlivě ve filmu nic neděje, děje se toho skutečně hodně. Už jen pouhý pohled na Peter Sellerse dokáže rozzářit úsměv a gagy opilého číšníka spolehlivě vyprovokující brutální záchvaty smíchu. Snímek nemá sice jasnou dějovou linii, ale zajímá to někoho? (14.05.2009)

Zatímco kašpaři z Mirisch Co. kurvili v roce '68 Růžovýho Pantera, Edwards spolu se Sellersem nezaháleli a společně stvořili tuhle komedii o Indovi na večírku mocnáře z Hollywoodu. Film byl prý dobový trhák, mě to ale podstatnou část stopáže spíš nudilo - Sellers jako Ind vtipnej nebyl a opilej číšník mě taky celou dobu sral. Pozitiva vidím dvě - 1) neznámá Claudine Longet se mi líbila a hezky zpívala, 2) během absurdního závěru mejdanu Clutterbuck se sluhy zachraňoval obrazy a když jeden z nich nesl velký obraz jeho ženy, tak Clutterbuckova reakce byla "tenhle ne, jen ty dobrý". To byl jediný moment, při kterým jsem se upřímně zasmál, a to je na komedii docela málo... (21.08.2016)