Ink

"Vieš o tom, že byť na šikmej ploche je reťazová reakcia?...Všetko je reakcia! Jedna vec predchádza druhú. Človek má slabosť, je nedokonalý. Nedokonalosť ho vedie k vine. Vina ho vedie k hanbe. Hanbu si kompenzuje pýchou a márnivosťou. A keď pýcha zlyhá, zmocní sa ho zúfalstvo a vedie ho k jeho vlastnej záhube. To sa stane jeho osudom. Niečo musí zastaviť prúd." Veľmi zaujímavé pozastavenie sa nad osudovosťou. Existuje vôbec nejaký osud? Je ho možno zmeniť? Čo všetko ovplyvňuje náš život a kto ho riadi? Zamyslením sa a hľadaním odpovedí práve na tieto otázky je pretkaná celá tvorba Jamina Winansa. Ja som ako prvý od neho videla film The Frame, teda som na to išla v opačnom poradí. Veľmi ma upútal nielen príbehom, ale najmä spôsobom spracovania. Siahla som preto aj po skoršom Jaminovom diele - Ink. Ink ma dostal oveľa viac ako technicky a umelecky prešperkovanejší Frame. Neviem čím to je, možno jednoduchosťou myšlienky, ktorú prezentuje a ktorá je naopak vo Frame oveľa ťažšie čitateľná. A ja nemienim vyššie hodnotiť len preto, lebo som sa po dopozeraní musela hlbšie zamyslieť...mne niekedy stačí byť po dopozeraní očarená, čo sa stalo práve v tomto prípade... (27.07.2015)

Přemýšlím, jestli to byl záměr, že chvílemi mi snímek připomínal studentský film na festivalu Amatérské kamery. Možná jo. Ale ten děje, který se zamotal sám do sebe a do věčného boje dobra a zla. Dobrých snů a těch špatných. A ještě do toho dáme jednoho workoholica, co je otec dcery se znovuobjeveným rodičovským citem, aby to jakože bylo patetický. Tak jo. Tak ne. (09.10.2017)

Jeden z nejpůsobivějších filmů co jsem kdy viděl. Ani se mi nechce věřit že to stálo tak málo peněz, protože tohle překonává většinu vysokorozpočtové produkce o několik tříd. Příběh je skvěle vymyšlený a originální, závěrečná pointa bere dech a dojme k slzám snad každého. K tomu úchvatná hudba a nádherný vizuál. Po shlédnutí jsem hrozně dlouho přemýšlel nad tím, jak to vlastně celé bylo. Pak mě napadlo, že bych to zřejmě neměl brát doslovně, ale spíše jako metaforu souboje světlé a temné stránky člověka, souboje snů a skutečnosti... Tím film dostává zcela nový rozměr, který jen potvrzuje že se jedná o výjimečné a nadčasové dílo, které si zaslouží jen obdiv a chválu. "One, two, three, four"... ono to má skutečně něco do sebe, a ta scéna s řetězem náhod za doprovodu tohoto je úžasná. viděno na PC(DVDrip): 100% a 5*/ (06.06.2010)

Sympatický, ale taky v mnoha věcech prostě špatný snímek. Tenhle film má super vizuální stránku, kde je několik skvělých a fungujících nápadů, bohužel jakási hlavní nálada toho filmu je otravná. Tvůrci se snaží vyprávět svůj příběh a pomalu odhalovat svět, ale činí tak nudně a strašně pateticky. Hrdinové vykládají strašné, papírem šustící repliky, a vztahy mezi postavami absolutně nefungují. Přitom mi naivně přijde, že by tenhle snímek mohl být slušnou peckou, kdyby se trochu oprostili od toho fňukání a většinu filmu věnovali scénám, které budou působit cool a zábavně, a ne se za každou cenu nořit do nějaké temné deprese. Patos si měli šetřit až na finále, kde by divák po té teoretické cool jízdě byl připraven třeba i nějakou tu slzičku uronit za své oblíbené postavy ve vyhrocené situaci. To by podle mě fungovalo. Ale takhle to bohužel bylo jako kvalitní jídlo postříkané kečupem albert quality. Asi to chce remake. (5/10) (21.10.2012)

Evidentně je film postaven na zajímavém námětu a myšlence, kterou stvořil režisér, scénárista a hudební skladatel v jedné osobě Jamina Winanse. Bohužel to je tak vše co je na filmu pozitivní, zbytek není ani poloprofesionální, ale spíše amatérsky nadšenecký. Záběrování, herecké projevy nebo samotné dialogy. Upřímně bych za film nedal ani korunu a na další počiny zvědavý rozhodně nejsem. (06.10.2015)