Ink

Mám rád filmy s nejednoznačnými komentáři. Někdo dá sotva jednu hvězdu a chrlí jednu výtku za druhou, jiný se zmůže jen na wow a plácne pětihvězdu bez mrknutí oka. Tohle je přesně ten případ. Prvních dvacet minut budete přemýšlet o tom, jestli se raději nepodíváte na zprávy z regionu, nebo jestli si raději nevysajete auto, nebo nevyčistíte okapy na baráku. A to i když vám dojde, že jde spíš o alegorii, o takový nitrozpyt jednoho ztraceného člověka, kterému se trochu pomotaly hodnoty. Přestože je první třetina trošku zmatečná, většina diváků bude po půl hodince tušit kdo je kdo a co která postava v tomto příběhu představuje. A přestože se nabízí, co se bude dít dál, začne to být zajímavé. Navíc postavy jsou sympatické a vše je podané tak...skromně, bez ambicí ohromovat, ale prostě vyprávět. Nemoralizuje se, ale ukazuje a kdo si má z takového příběhu co vzít, ten si tam to ponaučení najde. A tak kdo vydrží do poloviny, bude asi dál sledovat, jestli to dopadne tak, jak by si většina z nás přála. Označení Sci-fi je velmi, velmi zavádějící, takže aby jste nebyli mezi těmi, kteří raději stráví čas na střeše, nebo vysáváním, doporučuji nečekat ufony, alternativní světy, ani dimenze, ale spíš psychorozborku podanou lehce fantasy formou. Žádné supertriky, tady je to o něčem jiném. Pragmatici si nejspíš jen pobouřeně odfrknou, ale empatici a esoterici si příjdou na své. Pokud máte rádi věci jako OA, nebo Výchozí bod, nejspíš se vám bude Ink líbit, a to i když je oproti výše zmíněným o dost naivnější. (18.03.2017)

Svět se už dočista zbláznil - jak se může hodnocení takové epochální, amatérské kraviny vyšplhat nad 50%? Je totiž rozdíl mezi indie/nezávislým filmem a nízkorozpočtovou škvárou. Jamin Winans nejen, že nemá talent, ale disponuje hned několika antitalenty, na jejichž čele se skví naprostá absence soudnosti. Nechám teď stranou béčkové herce a ufňukaný scénář bez jiskry, který vypadá, jako by ho psal nějaký sentimentální rentiér. Skutečnou osinou v zadnici je zde kamera, střih, efekty a masky. Zcela evidentně dokreslené odlesky světel, Inkova maska vyvedená jako polystyrénový nosan, který nosil Raymond Luxury Yacht a - hlavně a především - laciné a nepřirozené barevné filtry a příšerně přepálené barvy, čili charakteristický projev výtvorů každého packala, kterému se zdá, že točí umění. Winans je často srovnáván s Richardem Kellym (Donnie Darko) a mě nezbývá než souhlasit - skutečně, každý z nich má vcelku slušnou šanci, že se stane Edem Woodem XXI. století. (08.11.2009)

Tento film asi není pro každého, jak ukazuje i rozporuplné hodnocení od odpadu po pět hvězd. Mně se líbil, přestože (nebo možná protože) v něm nehrály žádné hollywoodské hvězdy. Asi to chce trochu fantazie, aby člověk přistoupil na to, co se děje když spíme. Pak už jde o klasický boj dobra a zla a vztah workoholického otce k malé dceři. To celé podbarvené úžasnou hudbou, čili milovníci příběhů tohoto druhu neváhejte, stojí to za to. (12.06.2011)

Film začíná famózně....tik tak a z chlapa je vrak...při této scéně jsem se doopravdy leknul. Ze začátku jsem byl strašně zmatený, nevědomost a docela deprimující hudební doprovod byl jen úvod zmatku. První souboj " dobra a zla " to jen okořenil. Zmatená kamera a divné střihy tomu moc nepomohli. Raz, dva, tři, čtyři....Scéna z názvem : "Někdo musí zastavit proud" byla moc a moc povedená a efektní.... CITÁT - Všichni jsme součást písně a já jen slyším hudbu. Na konci jsem i uronil slzu, ale asi to byl záměr scénáře. (04.01.2010)

...raz, dva, tři čtyři.... zpočátku mi vadily zmateně stříhané bojové scény, ale... Pak přišel kontrast obou světů... Byl jsem podmaněn skvělou hudbou, protože... raz, dva, tři čtyři.... byla dokonalá, stejně jako obraz tvořila úžasnou vyjmečnou atmosféru, tahle neskutečně komplexní a vyspělá "pohádka" si mne podmanila... raz, dva, tři čtyři..... A že tam některé souboje jsou nepřehledné a další "chyby"? To je mi jedno, poetičnost filmu je.... raz, dva, tři, čtyři ...... (21.10.2012)