Ink

„Všichni jsme součást písně, jen já slyším hudbu.“ Propadla jsem kouzlu Ink… ink je vášeň… ink je dokonalost. Jamin Winans vytvořil barvitě hravé nekonečno úžasnou strhující formou. Hudba je dynamická smršť podbarvena konejšivým pohlazením, jejíž výrazné tóny mě zanesou až na vrchol omámení – nefalšovaný pocit Ink. (01.11.2011)

Evidentně je film postaven na zajímavém námětu a myšlence, kterou stvořil režisér, scénárista a hudební skladatel v jedné osobě Jamina Winanse. Bohužel to je tak vše co je na filmu pozitivní, zbytek není ani poloprofesionální, ale spíše amatérsky nadšenecký. Záběrování, herecké projevy nebo samotné dialogy. Upřímně bych za film nedal ani korunu a na další počiny zvědavý rozhodně nejsem. (06.10.2015)

Další velice dobře zpracovaný a poutavý sci-fi nízkorozpočťák, ve ketrém vidíte obrovskou myšlenku a snahu tvůrců využít peníze do posledního groše. Není to na 100%, mezery tam jsou, takže záleží z jakého pohledu to divák vezme. Já ale musím dát 4*, protože mě film moc bavil. Zpracování filmu je opravdu poutavé, příběh je dobrý, možná ne tak jasný, ale hlavní plus tohohle filmu je zvuková stopa od Jamina Winanse, pro tu jedine 5*. (20.12.2010)

Tak začátek navozuje dojem, že jde o amatérský a laciný film. Zásluhu na tom má kamera, střih a prapodivný děj. Pokud vás tohle neodradí, směle do zbytku filmu, ale tenhle fakt budete muset prostě překousnout. Pokud pokračujete dál, tak vás tento film pomaloučku do sebe vtáhne a od určitého momentu vás může začít i bavit. Stejně tak jsem na tom byl i já. Na začátku jsem si myslel, že to byla chyba se na Ink kouknout, ale potom, jak už jsem měl tu možnost vidět Winansův krátký filmek Spin, který je postaven na souboru propojených příčin a následků, mě v jednu chvíli začal brát i Ink a to od chvíle, která hodně připomínala právě Spin. I zde se postupně odkrývaly souvislosti, film začal dávat smysl a začal konečně bavit. Na konci bylo příjemné překvapení, za což bych dal klidně plný počet, ale díky té kameře, střihu a nudnějšímu začátku dávám jen čtyři hvězdičky. (30.07.2012)

Mám rád filmy s nejednoznačnými komentáři. Někdo dá sotva jednu hvězdu a chrlí jednu výtku za druhou, jiný se zmůže jen na wow a plácne pětihvězdu bez mrknutí oka. Tohle je přesně ten případ. Prvních dvacet minut budete přemýšlet o tom, jestli se raději nepodíváte na zprávy z regionu, nebo jestli si raději nevysajete auto, nebo nevyčistíte okapy na baráku. A to i když vám dojde, že jde spíš o alegorii, o takový nitrozpyt jednoho ztraceného člověka, kterému se trochu pomotaly hodnoty. Přestože je první třetina trošku zmatečná, většina diváků bude po půl hodince tušit kdo je kdo a co která postava v tomto příběhu představuje. A přestože se nabízí, co se bude dít dál, začne to být zajímavé. Navíc postavy jsou sympatické a vše je podané tak...skromně, bez ambicí ohromovat, ale prostě vyprávět. Nemoralizuje se, ale ukazuje a kdo si má z takového příběhu co vzít, ten si tam to ponaučení najde. A tak kdo vydrží do poloviny, bude asi dál sledovat, jestli to dopadne tak, jak by si většina z nás přála. Označení Sci-fi je velmi, velmi zavádějící, takže aby jste nebyli mezi těmi, kteří raději stráví čas na střeše, nebo vysáváním, doporučuji nečekat ufony, alternativní světy, ani dimenze, ale spíš psychorozborku podanou lehce fantasy formou. Žádné supertriky, tady je to o něčem jiném. Pragmatici si nejspíš jen pobouřeně odfrknou, ale empatici a esoterici si příjdou na své. Pokud máte rádi věci jako OA, nebo Výchozí bod, nejspíš se vám bude Ink líbit, a to i když je oproti výše zmíněným o dost naivnější. (18.03.2017)