Ink

Působivá vizuální stylizace, která je sice na první pohled dělaná s nízkým rozpočtem, ale zase na druhou stranu s láskou a nadšením. A to se v dnešní době cení (aspoň já to ocením více než Bayovy výbuchy za 300 miliónů). Zpočátku je příběh dost zmatený a těžko uchopitelný, zdá se býti poměrně netradiční. Postupem času se ale děj divákovi ozřejmí a vy zjistíte, že sleduje příběh z těch nejobyčejnějších, jen zahalený do zajímavého fantasy hávu (sci-fi bych zde nepoužil, věděcký základ zde nenajdete). Pěkné 3*. (18.12.2009)

Záblesky geniality v zajatí amatérizmu. Winansov druhý celovečerný film sa, presne ako píše Anderton, veľmi dlhú dobu hľadá. Rozprávanie je sprvu chaotická a zmätená, i keď zaujímavá explózia nápadov, ktoré však dohromady nepôsobia dva razy kompaktným dojmom. Nízky rozpočet sa najsilnejšie odráža na slabej technickej stránke, ktorá nedáva priestor vyniknúť kamerovým finesám (tie tu ešte nehrajú tak naratívne významnú rolu a občas pôsobia len ako na efekt) ani nespornému talentu, utopenému vo farebných filtroch a extrémnom počte strihov na sekundu. Pritom by sa mnohé dalo vyrušiť, pokiaľ by sa Winans nepokúšal o niečo, načo nemá - ako napríklad nedomyslená akcia, ktorá úplne postráda potrebnú kinetickú rezonanciu. V neskoršej fáze si však ujasňuje priority a Ink sa začína meniť v rozprávkovo ladené podobenstvo o ľudskej povahe a ceste k sebe samému. V tejto polohe už sa zbavuje mnohých nedostatkov a dokáže vyvinúť aj vítané emócie, ktoré znásobujú pôsobivosť finále. Najväčším kladom je hudba a prepojenie paralelných svetov s vlastnou mytológiou - tu len zamrzí zbrklá expozícia niektorých postáv. Po výtvarnej, technickej, scenáristickej i režijnej stránke ponúka Winans omnoho viac až vo svojom ďalšom filme. 60-70% (20.01.2015)

Uvediem to tu na pravú mieru, ak dovolíte. Sny má teda každý, jedno či už dobré alebo zlé, no zjazvená nočná mora je už iná liga, zvlášť, keď má nosisko len o čosi väčší ako Adela. (Sa mi spravil taký pupák na líci, asi je čas kúpiť si nový eLDží s dotykovým displejom.) Čo sa týka tenkého ľadu, tak sme na správnom mieste, pretože pomerne Interesantný a divácky Náročnejší žáner sKolaboval na svojom TV inscenačnom prevedení značky „No hnus“ a na hereckých výkonoch, v miestnych kuloároch nazývané aj ako „ponorkové“. Pomerne za menej by som vedel nakopať niekoho a nielen do zadku. Našťastie dobrej hudby si vážené dámy a vážení paní užijú do rozkoše. Skoro trapas. 6estka. (29.11.2009)

...raz, dva, tři čtyři.... zpočátku mi vadily zmateně stříhané bojové scény, ale... Pak přišel kontrast obou světů... Byl jsem podmaněn skvělou hudbou, protože... raz, dva, tři čtyři.... byla dokonalá, stejně jako obraz tvořila úžasnou vyjmečnou atmosféru, tahle neskutečně komplexní a vyspělá "pohádka" si mne podmanila... raz, dva, tři čtyři..... A že tam některé souboje jsou nepřehledné a další "chyby"? To je mi jedno, poetičnost filmu je.... raz, dva, tři, čtyři ...... (21.10.2012)

Jednou větou? Nekomerční, artový a dušezpytný Nočnoj dozor po americku. Po nadšení, které ve mně vzbudil The Frame, jsem se lačně vrhnul na režisérův předchozí celovečerák. Samotná kostra příběhu je výborná, pointa vynikající, zpracování už bohužel o trochu horší - chaotická skákavá kamera v "akčních" scénách mi spolu s epileptickým střihem spolehlivě znepříjemnila velkou část filmu. Ale oceňuju Winansovu kreativitu a originalitu, jeho rukopis je osobitý a hodně zajímavý. Strašně se mi líbily usměvavé masky inkubů a potěšila mě jedna scéna, která mi připomněla mou oblíbenou béčkovou sérii Final Destination. Ve filmu se taky už objevují některé prvky později použité i ve Framu, jako oddělené reality, alternativní budoucnosti, prolínání se minulého, současného i budoucího (pozemský lineární čas je jen iluze). Nejpodstatnější ze všeho je ovšem příjemná katarze v závěru, kdy vyjde na povrch to, co už člověk delší dobu tušil. A i když jsou ony bitvy vnějších sil Dobra a Zla o lidskou duši jen obraznými alegoriemi a náboženskými báchorkami pro obecný lid (protože tyhle síly má každý člověk sám uvnitř sebe a tzv. Nebe i Peklo nebo Samsára i Nirvána jsou v nás), stejně se mi to celé moc líbilo. Ale kombinace ruční kamery a "ajlavjúdédyovitého" pathosu je přece jen jedovatá, takže necelé čtyři a půl. (05.03.2015)