Podivní

Eisner chytře využil toho, že rozlehlé a liduprázdné obilné lány amerického středozápadu jsou ve své podstatě děsivější než temné kobky plné živých zombie... Pro mě podobně účinný film jako 28 týdnů poté, byť je to i v rámci žánru lepší nadprůměr... Za Cashovu country cover verzi Divnoláskové Very Lynn "We'll Meet Again" überdík. Eisnerovy další kariéry si budu všímat. (01.05.2010)

Zatímco v sedmdesátých letech se reflektoval stav společnosti po prohrané vietnamské válce a její dopad na americké obyvatelstvo, na konci první dekády nového století je tím ústředním významem stav americké společnosti po 9/11, invazi, Guantanámu ad., přičemž survival horor je intenzifikován paranoidním thrillerem, což umožňuje vypovědět o pocitech široké skupiny lidí. PODIVNÍ jsou tak jeden z nejlepších horových remaků, který svou kvalitou překoná Romerův originál, aniž by významové roviny zplošťoval ("jen" je obohacuje) a měl potřebu cokoliv divácky zatraktivnit zakčněním, a zároveň jeden z nejlepších "ryzích" hororů poslední dekády, ve kterém je naprosto vše motivováno transtextuálně pro potěchu fanoušků. Mohlo by se zdát, že některé scény slouží k tomu, aby se postavy prokreslily tím, že se jim přidá trauma, jenže "odprásknutí místního opilce před zraky dětí na stadionu" či "nezabránění uškvaření blízké kamarády a jejího syna" je zde proto, aby se vyvolala určitá atmosféra a později to sloužilo k hororovému střetu s monstrem. A i když má někdo tendenci povzdechnout si nad tím, že Rkový rating nebyl náležitě využit, co se týče gore efektů, je to zcela vynahrazeno jednak až carpenterovskou nekompromisností (malé děcko hoří, kladné postavy chcípají jako první), jednak sérií intertextuálních narážek právě na vrcholná díla Carpentera, Raimiho, ale i Romera a Hoopera (jehož exploatačnímu opus magnum tento remake dluží vzhledem k práci se zvukovou stopou hodně). Takže vstupte do této "globalizované vesnice", teoretici masmédií a interpretátoři symptomatických významů si užijí stejně jako žánroví fanoušci. Pro mě zatím jeden z filmů tohoto roku (i když uznávám, že druhé REC je formálně progresivnější a SURVIVAL OF THE DEAD mnohem radikálněji přepracovává žánrová schémata k tomu, aby se vypovědělo o současnosti). P.S. Pokud se někdo v kině směje, pravděpodobně si užívá ono kubrickovské satirické podhoubí, které je korunováno aluzí na DR. DIVNOLÁSKU: http://www.youtube.com/watch?v=s4VlruVG81w . P.S. Ne ve všem, pod čím je nějak podepsán George A. Romero, jde o zombie. V tom filmu nejsou a nikdy nebyly zombie. (18.04.2010)

Dvojkomentář k Romerově originálu a Eisnerově remaku: The Crazies (1973) Překvapivě slabý a povrchní Romero, v kterém se vinou lajdáckého scénáře, ochotnických výkonů a především vinou laciného řemesla se zásadními nedostatky v základních znalostech (režie, režie akčních scén, kamera, výprava, střih – vše dosahující až amatérských sfér) a kvanta technických i obsahových kiksů ztratí i těch pár typicky romerovsky hloubavých, zde jen velmi volně načrtnutých myšlenek. Kritika armádních složek i člověka samotného nabízí jen několik málo jímavých, avšak dále nerozváděných (!) otázek, které by Romero v lepší formě a s lepším zázemím dozajista jaksepatří vytěžil (Jak v tomto zmatku poznat, kdo je skutečně šílený? Obyvatelé městečka, kteří se jen snaží přežít či vojáci, na jejichž bedrech dost možná leží osud celého lidstva a kterým se nebezpečně začíná situace vymykat z rukou, pročež se uchylují k extrémním řešením? A kdo z obyvatel je skutečně nakažený a kdo jen ztrácí poslední zbytky racionálních zábran z čirého zoufalství, kterému v karanténě a s vidinou jisté smrti nutně musí propadat?). The Crazies (2010) V dodatečné zjednání nápravy v podobě remaku jsem snad ani nedoufal - nová verze Brecka Eisnera kašle na satiru úplně, alespoň však solidně kope za tým, za který kopat umí (na rozdíl od mnoha současníků) a platí za velmi zručně odvedené a řízné hororové řemeslo, zaujímající post o 1 a půl stupně pod Davidem Sladem a Zackem Snyderem. (25.04.2010)

Dirty & cool. eRková pochoutka, která plní očekávání. Perfektně (!) natočené dílčí scény ve fanboyovském duchu vlepené do jinak scenáristicky chudé cesty za "neznámou záchranou", tuna klišé (ale i jejich vtipné boření) a tolik lekaček, že ke konci už začínají být skutečně otravné. Na druhou stranu sympatičtí herci, racionálně se chovající postavy a stav permanentního očekávání věcí příštích, které plynou z logických postupů a úvah (až na ta zmiňovaná klišé, zejména typu "tady se rozdělíme, protože nám to každému zvlášť půjde líp", která tu sofistikovanost občas boří). Oproti soudobé konkurenci (Zombieland se přímo nabízí) velmi "plný" film. Za 20 milionů hotový zázrak. Těším se na dvojku. (27.02.2010)

Úvod je dle mého skromného názoru výborný.. Zapadlé městečko pomalu upadá do atmosféry, kterou nikdy ani náznakem nezažilo. Něco je špatně a za podivným chováním několika místních vidláků stojí přísně utajený pokus, který měl zprovodit ze světa jakousi biologickou zbraň. Jenže ouha, ne všechno dopadlo podle vládních představ, prokletý sajrajt si najde cestu do místních vodovodů a poklidné městečko musí v tu ránu bojovat s vlastními agresivními obyvateli i armádou, která je chce dostat do izolace. Vzápětí to jde ráz na ráz a z výborného úvodu je průměrný boj o vlastní krk.. Je alespoň chvályhodné, že tvůrci zvolili přímočarý tah na branku, který není bržděn zbytečnými otázkami. Jede se tu na plný plyn a soustředí na to podstatné – eRkové násilí. K tomu všemu hutná a po celou svou stopáž beznadějná atmosféra, slušní herci (Timothy Olyphant se srdnatě sápe nahoru, přejme mu to), příjemně krvavá zábava a hlavně nápadití tvůrci, kteří v řadě scén ukáží vždy něco nového. Přiznám se, že jsem viděl původní satiru George A. Romera a jsem rád, že jsem na ní už zapomněl. Tohle je jiné kafe a i když tempo tu a tam kolísá, diváka uspokojí kvalitně odvedené řemeslo.. a to se počítá!! (15.07.2010)