Neopouštěj mě

Těžko se mi tento film hodnotí. Četla jsem knižní předlohu a proto asi nebudu moc objektivní. Kniha je geniální a ukrývá v sobě jisté poselství o tom, kam dost možná jako lidstvo směřujeme. Věřím, že u těch co nečetli knihu, musel film vyvolat spoustu otázek typu, jak to všechno vlastně funguje a hlavně, proč se postavy chovají tak, jak se chovají. Ve filmu není zkrátka čas nahlédnout do hloubky toho všeho, nebo vcítit se do hlavních postav. Geniálnost knihy byla hlavně ve schopnosti autora, vcítit čtenáře do každé z postav, vše vám přišlo naprosto přirozené, právě ta přirozenost a to, jak jsou postavy smířené se svým osudem, je na knize možná to nejemotivnější a zároveň nejděsivější. Čtenáři si můžou film vychutnat daleko více, protože se už nepotřebují ptát na otázky, které znají z knihy. Pak je jen na nich, zda se jim toto převedení z knihy na plátno líbí, nebo ne. Věřím, že většina nečtenářů knihy si po skončení řekne "to bylo trochu divné", nebo "nereálné", protože než to všechno vstřebají, celou tu šokující pravdu, tak děj skočí úplně jinam a je velice těžké postavy pochopit. Škoda. Uvažovala jsem, že dám 4*, ale to by bylo spíše jen z mé lásky ke knižní předloze, tak tedy hodnotím 3*, i za to, že mi vymazali pro mě jeden z nejsilnějších momentů knihy. Možná, že po druhé projekci, nebo v jiném rozpoložení tu * přidám, ale zatím určitě ne, bolí mě to o to více, že se jedná o jeden z mých nejočekávanějších filmů roku. (02.01.2011)

Když parádní herci v podstatě nemají co hrát a v doslovně přepsaném scénáři si mohou přečíst jen o melancholických pohledech do nitra nicotné duše toho druhého, je to vždycky těžké. Na festivalech se to ovšem věřím že neztratilo, Neopouštěj mě totiž rozhodně není odpočinkovým filmem. Vyžaduje od diváka mnohem více pochopení, než by se mohlo na první pohled zdát, oplácí však jen děsivým kukučem Keiry Knightley a trestuhodně nevyprofilovaným Garfieldem. Carey vládne. (15.02.2015)

Komorní retro alternativa k The Island Michaela Baye. Bez monstrózního rozpočtu, cool podhledů a vlakových náprav létajících po dálnici. Never Let Me Go je pomalý, zdánlivě obyčejný romantický film s nekompromisní dávkou syrové reality alternativní verze přítomného světa, kde jsou základní pravidla medicíny a lidského života v některých zásadních směrech postavena úplně jinak. Smutné housle fungují, zadumané pohledy do západů slunce také a vnitřní monology rovněž. Chytrý a uvědomělý film, který se uprostřed sice trochu táhne, ale finálních 20 minut je spolehlivý wrap-up a konfirmace, že na tenhle film se jen tak nezapomene. (02.08.2021)

Celkový děj pochmurně táhlý, místy hranicí s nezáživností, ale výsledná pointa je kvalitní a pochuchává tak můj názor na klonování lidí pro dárcovství orgánů. Citová pavučina je možná schválně nedopracovaná, snad k zvýraznění svéráznosti Tommyho, no je lepší nad věcmi moc nepřemýšlet - u filmu to platí dvojnásob. 70% (29.03.2011)

Originálne a veľmi atypické sci-fi a to z viacerých hľadísk. Nielenže sa odohráva v alternatívnej minulosti (ktorá nie je steampunkovo preplácaná), celkovo chovanie postáv a smer, ktorým sa hýbe dej (žiadne Hunger Games) je pozoruhodne out of the box. A k tomu úplne čarovná hudba Rachel Portman, nie nepodobná famóznemu Howardovmu soundtracku k The Village. A to som si myslel, že už nikdy nič podobné počuť nebudem. (11.01.2015)