Neopouštěj mě

Už zoufalecký název mne měl varovat. Nedbala jsem ale toho a viděla tak film, který nebyl jenom ubrečený, ale přímo udojený. Takové sentimentální ždímání diváků jsem už dlouho nezažila. Vyděračské ataky nezlehčil ani náznak odstupu, či dokonce humoru - ne. Tohle bylo dojácké tlačení na pilu bez rezervy. ____ Hlavní hrdinové si nemůžou získat sympatie, protože jsou to naprosto apatické figury, které se nezmůžou na odpor, ani na vyvzdorování si kousku vlastního života, vyznat si lásku, zkusit vykročit z kolejí, které jim nalinkoval někdo jiný. Přitom proti nim nestojí žádná děsivá síla, která by si hrůznými prostředky vynucovala poslušnost. Nestojí proti nim prostě nic a oni přesto jdou na porážku jako ovce.___ R.U.R. řeší podobnou situaci mnohem sympatičtěji a také blíže lidské povaze.____ Jo a ty pečlivě vybraní mladí a hezcí lidé oblečení jako z katalogu nějaké firmy specializující se na country oděvy pro mladé - jsou dalšími příznaky, že před sebou máme KÝČ, který se marně maskuje za povrchní poselství. /29. 3. 2011/ (29.03.2011)

Vynikající kamera i dobré herecké výkony, ale příběh je špatně uchopen a podán, nemůžu si pomoct. Navíc to celé působí tak odtažitě, jako kdybych sledoval námluvy dvou nanuků v ledničce. Tam, kde nejspíše tvůrci počítali s emocemi diváka, nepřichází nic. Jak časovými skoky, tak počáteční neujasněnou koncepcí nedokázali vtáhnout do příběhu a do duší postav samotných, což je u podobných filmů velmi potřebné. Utahaná a skoro až artistní nuda čiší z každého záběru. Tam, kde jsme měli být šokováni výpovědí, si člověk jen řekne aha, a co dál? Jak to, že po určité době nedělá postavám problém zajít ven za branku? Proč tedy neutekli, nesnažili se něco podniknout, místo trpného popocházení kolem moře na podzim? Proč se nepokusili víc nějak zlegitimovat své právo na život? Všechny tyto otázky se nabízejí, ale nejsou zodpovězeny, nebo jen chabě, a to činí nakonec celou výpověď filmu vykonstruovanou a falešnou. Jak tu někdo píše, když podobný námět použije Michael Bay pro akční sci-fi, dá se to vzít, ale udělat z výmyslu psychologické drama, to chce postavit jinak. A ano, je to neředěná depka, tak pouštět jen ve chvíli solidní protiobrany. (02.02.2013)

Těžce stravitelný film a hlavně film, při kterém vám, pokud nemáte empatii na úrovni čtyřicetiwattové žárovky (vyšroubované, samozřejmě), na mysl naskáčou myšlenky o tom lidském bytí a nebytí, o tom, že naším největším darem je sám život a taky o tom, že ne každý tento dar dostane... Film vskutku depresivní a to ani ne tolik samotným příběhem, jako spíš jeho vyzněním a taky tím, s jakou apatií se všichni ti, jejichž jediným životním údělem je starat se o své orgány, aby jim mohly být dříve anebo později vyříznuty, ke své situaci staví... Žádný pokus o útěk, žádné vidění lepšího života, žádná naděje... A snad nebudu moc spoilerovat, ale ne, ani samotný konec na tom nic nezmění, naopak. Zkrátka film, který mě zase jednou přinutil u něho myslet (třeba i nad tím, jestli Andrew Garfield trpí anebo netrpí nějakou psychickou poruchou... :-). (02.11.2013)

Mám rád tento námet a načrtnutie dystopickej spoločnosti vo filme bolo tiež výborné. Len čo z toho, že jej ďalšie rozvedenie v scenári bolo minimálne hlúpe, ba priam až iritujúce. Prečo by sa mali mladí ľudia plní života len tak zmieriť, že onedlho zomrú? Ako prasce na porážku. A prečo? Preto aby sa pár dedkov mohlo priemerne dožívať sto a viac rokov? To je choré a tak nereálne, až to bolí. To bol ten pokrok v medicíne? Taký pokrok by bol možný aj v realite, ale nikto nad tým ani len nerozmýšľa, veď takého pošahanca by rovno šupli do blázinca, v tom lepšom prípade. Myslím, že Kazuo Ishiguro totálne neodhadol prirodzené chovanie ľudí a prekrútil ho do akejsi smiešnej, nasieracej karikatúry. 50/100 (08.01.2017)

Nejčastější vytýkavý koment tu bývá, proč ti lidé něco neudělají, proč prostě jen akceptují svůj osud v systému. Ve filmu se to zdá divné... Ale v realitě dvacátého století to byl mnohem častější přístup než vzpoura, včetně lidí, kteří věděli, že jejich osudem je smrt. Asi je to nějak součást lidského přizpůsobení se. Jinak film je atmosférický, pomalý a smutný. Skvěle v něm funguje vizuálno. Kamera a scény jsou jako obrazy z galerie (té galérie?). Možná mne jen ten příběh jako takový až tolik nedostal a nechytil za srdce. Možná mají pravdu ti, kdo říkají, že pro fungující dystopický film se musí hlavní hrdina celému tomu zvrácenému světu vzbouřit. (23.10.2018)