Moneyball

// V jistých směrech ...kašlu na to, ten film je skvělej. Při dosažení ehm spoiler ehm rekordu v počtu vyhraných her za sebou konec spoileru mi vyloženě ukápla slzička radosti. Naposledy jsem tenhle pocit měl u Warriora. Jenže tam to bylo přece jenom o něco intenzivnější a to finále bylo nakonec také "dotaženější" tudíž, v porovnání právě s ním Moneyball přece jenom zaostává. Pořád je to ale dobrá zábava.. ne jen pro fanoušky baseballu. (28.01.2012)

Film o tom, kterak jeden podceňovaný generální manažer jednoho nepříliš bohatého baseballového klubu dokázal vyhrávat zápasy díky strategii, kvůli které ho všichni zatracovali a odepisovali, ale on s ní nakonec možná změnil dějiny baseballu. Na film jsem se podíval z jednoho prostého důvodu, kterým je baseball. Ten sport miluji, je vůbec mým nejoblíbenějším sportem a filmů o baseballu, které se dostanou až sem k nám do Česka, je na můj vkus zoufale málo. Proto jsem uvítal možnost rozšířit si obzory o další film s tímto tématem,a rozhodně jsem nelitoval. Brad Pitt jako zapálený manažer, kterému není jeho tým lhostejný, hraje perfektně, aniž by jakkoliv tlačil na pilu, a přitom je ve své roli úžasně přirozený, jakoby výměny a prodeje hráčů řešil dnes a denně. Z herců mě dále potěšil Chris Pratt, kterého jsem si oblíbil v seriálu Everwood a viděl jsem ho teprve v jeho třetí roli, ale furt je to sympaťák a furt hraje perfektně. Jinak po dějové stránce filmu nikterak neupadá tempo, je po celou stejně záživný a zajímavý, a i díky tomu mě dokázal nadchnout. Co mi trochu vadilo je, že nebylo ukázáno více záběrů ze samotných zápasů, díky tomu film chvílemi působil na můj vkus možná až příliš profesorsky, a to je důvod, proč nemohu udělit maximální hodnocení. Uděluji tedy čtyři hvězdy. (19.01.2013)

Spoilery. Jsem zmaten. Takhle filmy podle skutečných událostí přeci neprobíhají. Znáte to. Hlavní hrdina měl zkusit něco šíleného, jenže ono to jde zprvu ztuha. Pak se zadaří, jen aby se vyskytl skrytý velefail. Nakonec ho ale s vypětím všech sil všichni překonáme a svět se o kousek pohne. Tečka. Žádné obracení rolí (čísla v. intuice) tu nechceme. Žádné vybočení z topoi filmem oblíbené reality, žádná nečekaná rozhodnutí, morální zrcadla rigidních hodnot diváka a už vůbec ne nekonkrétní mnohovýznamové závěry. Co to jako má bejt vůbec za hru, tenhle baseball? (08.09.2013)

Kolik stojí vítězství? Před pár lety by Pittovi zřejmě připadla role prvojakostního baseballového hráče. Neboť v dobrém slova smyslu zredfordovatěl (vážnější látky, vážnější výraz), hraje nyní chlapíka, který stojí v pozadí. Méně akčního, ale neméně ambiciózního. Dosažení úspěchu pro něj má přednostní význam. Když neuspěl jako sportovec, chce prorazit alespoň z manažerského postu. Zde již nemusí brát ohledy na druhé, neboť on je ten, kdo rozdává peníze. Proč se tedy obtěžovat přetvářkou a schovávat svou tvář arogantního cholerika za milou masku. Ne, že by kolem a kolem (s pár rodinnými zastávkami) vzato nebyl sympaťák, ale určitě nehraje „an American hero“, vždy čestného a neomylného. Lidské bytosti jsou pro něj čísly, která lze, nutno-li, jednoduše vyškrtnout, v čem vidím nejvýraznější podobnost s The Social Network, s tím rozdílem, že tentokrát nejde pouze o jedničky a nuly. Napínavější klání než na baseballových hřištích, kam nás tohle převážně interiérové drama nechá nakouknout jen párkrát, probíhá v zákulisí. Zvítězí přístup humanistický, ekonomický, nebo kompromisní? Odpověď není jednoznačná ani po závěrečných minutách, jichž mohlo být, pravda, méně (a jež zápletku posunují trochu jiným směrem). Film se vyhýbá tomu, aby Billyho Beana, resp. to, co zosobňuje (prosazování osobního štěstí na úkor druhých), adoroval. Byť si vypůjčuje některé příběhové prvky patetických pohádek (flashbacky, zápas, který je třeba vyhrát), ve skutečnosti celkem chladnokrevně ukazuje, na čem tyhle filmy o velkých vítězstvích stojí. (Například jindy klíčová postava trenéra je odsunuta bokem, což se projevuje i jeho situováním na okraj záběru a co je zdůrazněno „odevzdaným“ výkonem excelentního P.S. Hoffmana.) Miller sundává sportovní slupku, aby vyjevil, že se pod ní skrývá cynické manažerské drama. Zároveň nám do cesty nejsou stavěny překážky bránící starému dobrému dojmutí, kterému na druhou stranu není ani přisluhováno (třeba soundtrackem, vytvářejícím přednostně napětí). Ambivalentní pojetí tradičního útoku na emoce krásně shrnuje dceřina písnička, kterou si Billy v závěru pouští. Je to zkrátka takové dojetí s „ale…“, s nadhodnotou k přemýšlení. 80% (30.11.2011)

Moneyball je presne ten typ filmu, ktorý je zahladený do seba a nejaký kontakt s divákom mu je úplne ľahostajný. Samozrejme, filmársky dobre zvládnuté, scenár si odpúšťa akékoľvek záchvevy osudových momentov a v podstate si nedokážem vybaviť jedinú silnú scénu, ktorá by ma "odrovnala". Chladný nenápadný životopisný hit, neschopný ukryť svoj zámer okúzliť akademickú pôdu, čo charakterizovalo aj minuloročnú Kráľovu reč, no tá ma aspoň pohltila. Brad Pitt však hrá výborne. Súhlasím s Pomovou pripomienkou: keby scenár situovali do prostredia natáčania filmov, nadchlo by ma to určite viac. (18.01.2012)