Stalo se v Turíně

Nějak se mi nepodařilo v tomto sociálním dramatu odhalit humor a jsem tomu ráda, neboť bych ho zde považovala za nepatřičný. Film o počátcích dělnického hnutí v Itálii může být kde co, jen ne švanda. Škoda, že moji oblíbení francouzští herci nedostali více prostoru, Blier se sice před kamerou ukáže několikrát, ale jeho postava nemá dostatek dynamiky, aby nějak výrazněji zaujala. (17.02.2012)

Tyhle filmy mám moc ráda a Maria Monicelliho ještě víc, takže hodnotím velmi pozitivně. Sociální drama s komickými prvky, z nichž jedním je pro mě takový ten vyjukaný a zdánlivě slabošský výraz M. Mastroianniho, to umí jenom on. No a pozdější věčný (kriminální) šéf, ministr, ředitel a továrník Bernard Blier v montérkách, to byl taky dobrý zážitek. Ale vážně: typicky italské zpracování jedné velmi smutné události se zobrazením celé neutěšené doby v tom nejlepším slova smyslu: velmi životné postavy, žádní zocelení hrdinové s ostře řezanými rysy, ale normální zoufalí chlápci, kteří už prostě nemůžou dál takhle žít, ani ten profesor není vylíčený čistě jako klaďas. Dále dokonale "zmáknuté" prostředí, smutek i humor, nejednostrannost, což je přesně to, co propagandistické filmy z dělnického prostředí made in socialismus postrádaly, a tím je i náhled z druhé strany barikády. Sice v pár krátkých scénkách, nicméně velmi pregnantních. I ten despotický továrník zde má svou pravdu a profesor-vůdce svou iluzi. (17.05.2011)

Dlho som si zvykal na zarasteneho Mastroianniho /Velka Zranice, Zmylena neplati, La Notte/ - tu nemal kladnu, ale jednoznacne zapornu ulohu profesora Sinigagliu. Kazdopadne sa treba obrnit trpezlivostou, kym sa film rozjede, napokon ma 126 minut. potom uz asi v polke film chyti dych, ide tu o strajk zamestnancov versus majitelia. Znamych xichtov je tu ale pozehnane, konkretne napriklad Renato Salvatori /Ostrov V Ohni, Korist 1971, Cikan a Povidka o Policajtovi s istym Delonom/, dalej tu hraje Bernard Blier /Velky Blondyn s cernou botou, Miei Amici 1975, Jo /, Francois Perier /Policejni kolt vzor 357, Ve statnim zajmu/, a skvela Annie Girardot /Jeden Hot a druhý Cehy, Prozit si sve peklo/. Monicelli ako reziser sa ukazal, film bol platny a zaoberal sa velmi realnymi udalostami roku 1963, ale kludne by fungoval aj roku 2019 - s modernymi kulisami pochopitelne. Amarcord ma pravdu, co vsetko sa stihne vtesnat do dvoch hodin filmu, to sa vidi len zriedka : 89 % (17.09.2019)

V poslední době jsem byl více či méně donucen vidět veliké množství filmů zabývajících se neutěšenou situací dělníků v devatenáctém století, o jejich boji s mocipány za lepší pracovní podmínky a tak dále. Potíž je v tom, že mě tato témata vůbec nic neříkají, filmy tohoto typu mě zoufale nebaví a i když je vidět, že zahraniční produkce je na tom technicky, finančně i po stránce kvality scénáře daleko lépe než její starší rudý bratr československý, je to pořád zoufale nudné a nezajímavé. (20.10.2009)

Vyborny film o pravech delniku v turinske textilce. Film je plny energie a touhy po lepsim zivote. Skvela kamera a hutna atmosfera v hromade scen. Davam plny pocet, jen me trochu mrzi volnejsi tempo ve zhruba 2/3 filmu ( od zeleznicni nehody po prichod kriminalni policie ). Herecke vykony take velmi dobre. V kinematografii povalecne Evropy nemeli Italove konkurenci. (26.11.2009)