Rozvod po italsku

Snímek stojí na výborném Marcellu Mastroiannim, který zde naplno ukazuje svoje herectví, o to zajímavější je skutečnost, že to je ve snímku komediálním, i když jeho podtóny jsou také dramatické. Přece jen, zabít manželku není zrovna zábavný čin. Marcello Mastroianni ale všechno skvěle táhne v příběhu, který nenudí. (11.11.2016)

Úžasná komedie, která mě naplno dostala i napodruhé. Největší zásluhu na tom má samozřejmě Marcello Mastroianni, který je zde zcela neodolatelný, a hodně jsem se u toho nasmál hlavně díky němu, jeho komediální talent byl prostě nezměrný. Film má pro mě kouzlo i v té černobílé kameře (o 3 roky mladší Manželství po italsku už bylo natočeno na barevný film a podle mě už to není ono) a ve vystižení své doby, která už nenávratně patří minulosti, což mi je někdy trochu líto. Dnes už ten film asi nemusí oslovit každého - jistá část lidí má kupříkladu z mně neznámého důvodu problém s mluvenou italštinou - ale osobně ho považuji za nestárnoucí klasiku, která s lety zraje jako víno a neztrácí nic na své výjimečné zábavnosti. O kvalitách tohoto filmu také velmi dobře ve svém komentáři píše Sportovec. (18.11.2019)

Jakkoliv byl Marčelo geniální herec a mám ho jako herce velmi ráda, tahle slátanina mě vždy už během první třetiny dokázala tak otrávit, že jsem to nikdy nedokoukala a už nikdy nedokoukám. Zvolená forma vyprávění a práce s námětem jdou úplně mimo mě. Pro mě komedie spíše k pláči a k unudění se k smrti. Díky, ne! (27.12.2021)

Rozvod po italsku je dokonalou satirou života dobového sicilského maloměsta. Film je postaven krom vtipu na výborném herectví Marcello Mastroianniho a půvabu Stefanie Sandrelli. I vedlejší postavičky skvěle zapadají do děje a dotváří celkovou atmosféru italského maloměšťáctví. Vyskytuje se zde celá řada vtipných scén a kuriózních situací, z nichž mnohé film charakterizují a činí ho jedinečným. Patří sem z dnešního hlediska absurdní plánování vraždy manželky, jehož součástí je hledání nápadníků, sledování, příprava obhajoby atd. Vše je podáno s ohromným vtipem a komentováno vnitřními monology hlavního hrdiny. Velmi povedená je i scéna, kdy místní starousedlíci vyráží do kina na Felliniho film Sladký život se slovy „Slyšeli jste o tom? Jsou to orgie jako za Tiberia. To musíme vidět.“ Divák se zkrátka nemůže nudit. 87% (26.10.2010)

S vtipnou nadsázkou nastíněný obraz života sicilského maloměsta. Zkostnatělost a hluboce zakořeněné názory společenské střední vrstvy i úctyhodné šlechty, že uchráněná čest je nade vše i za cenu prolité krve (ulpívající na rukou hrdiny), která je víc jakýmsi obdivovaným činem, jelikož nekonat, značí posměch a potupu. Na vlastní kůži se o tom přesvědčí zadaný švihácký baron Cefalu (okouzlující M. Mastroianni) s roztomilým tikem v obličeji, který je zasažen šípem Amorovým a touží po své sestřence (baronce s knírkem, není co závidět). A nebylo by od věci, aby se tu nenachomýtl také nějaký ten Don. (23.12.2009)