La donna della domenica
La Femme du dimanche
The Sunday Woman
Režie:
Luigi ComenciniKamera:
Luciano TovoliHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Jacqueline Bisset, Marcello Mastroianni, Jean-Louis Trintignant, Omero Antonutti, Ennio Antonelli, Lina Volonghi, Tina Lattanzi, Giuseppe Anatrelli (více)Obsahy(1)
Starý zpustlý architekt, který se pravidelně bavil obscénními gesty vůči ženám, se stal obětí vraždy. Podle hesla "s čím kdo zachází..." byl utlučen obřím keramickým penisem. Případu se ujímá zmatený, ale vytrvalý inspektor. Vyšetřování vede postupně až do nejvyšší turínské společnosti mezi bizarní persony s více či méně neobvyklými perverzemi. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (27)
"Kamenné bimbasy... krutý mord ohlásí." Z komentářů jsem vyrozuměl, že si to budu užívat coby krimi, komedii a společenskou satiru. Přitom šlo jen o prachsprostou vraždu. Castingovou vraždu, abych byl přesný. Certifikovaný milovník Mastroianni coby kriminalista a charakterní drsňák Trintignant jako nespokojená bukvice? Vyčítající při malicherné hádce svému partnerovi, vydržovanému kolouškovi: "Vzdal jsem se žen, protože jsou otravné, ale ty jsi ještě horší!" :-) Naopak potěšila Jacqueline Bisset v roli znuděné paničky, jako vždy žádoucí a krásná, dokonce i s tím příšerným účesem. Nakonec její nuda vedla k nuda scéně, což potěšilo mě i vyšetřovatele. Ještě poznámku k té šílené kadenci italského brebentění. Klapka, 10vteřinová scéna v parku. Čech pouze nyvě zatoká: "Hle, miláčku, sýkorka koňadra!", zatímco Ital za stejnou dobu stihne vyjmenovat celý Atlas ptáků a ve zbývajícím čase to ještě dvakrát zopakovat... Hrozné na poslech a přímo vražedné stíhat číst titulky. ()
Nenápadná krása PANÍ Z NEDĚLE spočívá v úspěšně předstírané ležérnosti námětu, děje, samozřejmě i vyšetřování a posléze rozuzlení. Co předstírané není a naopak za ležérním uchopením díla postupně vyčnívá stále zřetelněji, je snobství a společenské přehrady. Policejní komisař posléze s politováním zjišťuje, že jeho jedinou slabinou je opravdovost - snad jediný vážný moment filmu. A paralelní divákovo zjištění, že i vysoce postavený policista je vlastně variantním druhem hračky propůjčuje nekonvenčně pojednanému kriminálnímu námětu společenskokritické ostří. I to jakoby mimochodem. Nenápadná krása je nenápadnou kvalitou. ()
Několik velice vtipných momentů dělá z Paní z neděle ještě koukatelný film. Je jen dobře, že autoři vsadili na nadsázku a nejsou moc vážní, protože jako běžná kriminálka by film vůbec nefungoval. Jinak slabší čtenáři budou mít jisto jistě velké problémy s čtením titulků, protože Italové posilují snad jen mluvící svaly, melou s neuvěřitelnou kadencí slov za sekundu, a skoro pořád. Teda, Marcello Mastroianni posiluje asi ještě i jinak, protože nepřipravenému divákovi předvede jednu nečekanou akční vsuvku. Co jste to za rodinu? Rozbili jste mi 18 penisů. Už Vás nechci vidět, a ani žádné policajty a Holanďany. ()
Slusny, lahko nadpriemerny film s radobykrimi zapletkou. Ta ma vobec nebavila, skor bolo daleko lepsie ten vylet do turinskej smotanky. Najma ked sa ten vylet uskutocnil s Calbonim od Fanozziho, teda zase pardon, pochopitelne som chcel napsisat, ze tam hral Dzuzeppe Anatrelli /Fantozzi seria/ : 72 % ()
„Zničili jste mi osmnáct penisů! Nejdřív zabiju tebe, pak všechny gorily, policajty a Holanďany taky!" Převážně konverzační detektivka nešetří humornými dialogy. Obtloustlý rádoby světácký architekt si svým chováním vytvořil početnou řadu kandidátů na to, aby ho s chutí zabili. Jak se ale nakonec ukáže, jeden měl o důvod více. Komisař Santamaria se snaží rozplést klubko případu, byť se zdá, že se mu to nepodaří. Podezřelí mu chtějí pomoci tím, že svalují vinu jeden na druhého, navíc se postupně ukazuje, kdo kým ve skutečnosti je. Půvabná Bissetová, rozpolcený Trintignant a až příliš aktivní hledač vraha Reggiani jsou spolu s dalšími zapleteni do případu, který se pohne v momentě, kdy dojde k další vraždě. Morriconeho hudba povyšuje tuhle konverzačku o další stupínek výše. Slušné. ()
Reklama