Včera, dnes a zítra

Konečně jsem se dostal k povinnému filmu pro nás, Holzmannovy milovníky. Bohužel, pořádně jsem viděl jen první povídku, protože stačilo nahlas vyřčené nevinné srovnání postavy mé partnerky s postavou Sophie po sedmi(!) těhotenstvích a od té chvíle jsem sledoval děj jen jedním okem, druhým jsem zkrátka nemohl. Nejsem bystrozraký, abych viděl skrz studený obklad, že. Jinak jsem kroutil hlavou nad tou nelogičností, žádná normální matka sedmi dětí se nebude snažit dostat z vězení, kde má s sebou děti jenom dvě, a těch zbylých pět visí doma na krku tatínkovi. Naopak by si snažila tu pohodu co nejvíce prodloužit. Ke druhé povídce snad jen větu na účet Lorenové, "pěkně na šestou k pásu do továrny, ony by tě ty pseudoromantické kecy přešly!". A třetí povídka na mě působila značně depresivně. Chudák kluk, na chvilku se mu blýskla šance na normální život, než ho spojený kartel babičky, dědečka, prostitutky a jejího zákazníka přinutil vrátit se na kněžskou dráhu. V tichu klášterní kobky musel Lorenovou sublimovat pěkně dlouho. (07.08.2023)

Paradoxně když slyším Včera, dnes a zítra, tak se mi nejdřív vybaví Iva Janžurová coby pokladní v kině a Felix Holzmann (Já nevím, vona mi porád říká kdy to hrajou, ale neřekne có). Mám hrozně ráda povídkové filmy, zvláště pak italské a zvláště, pokud jsou tam mí oblíbenci Sofia Loren a Marcello Mastroianni. Lorenová je nádherný živel, neznám žádnou takovou herečku, je jako ohňostroj. Proto se mi taky líbila i prostřední povídka, protože ji ukázala jako chladnou "dámu". Ale lepší je, když srší. No a Marcello je s ní vždycky tak roztomilý, jak je úplně v její moci a jak se mu to líbí. Aspoň teda v první a třetí povídce, ale i v Manželství po italsku. Jak se zmítá mezi tou touhou být správným macho Italským chlapem, co si z ženských nic nedělá a musí mít babu pod kontrolou a mezi touhou schoulit se v náručí a pod pantoflem někoho jako je Sophia. Zejména v této oblasti má nevídanou škálu roztomile přitroublých výrazů, která vyvrcholí při striptýzu. (12.01.2010)

Film, kde exceluje Sophia Loren s Marcello Mastroianni jí přizvukuje, aby mohla vyniknout. Je krásná, je nádherná, ale především je skvělá herečka, která každou roli zvládne jinak, odlišně a vy nemáte pocit, že koukáte na jednu a tu samou postavu. Však také nekoukáte. Zábavné tři povídky, které jsou navíc i chytré. (30.09.2017)

Úchvatný povídkový film nesoucí v sobě snad všechny odstíny Itálie oněch let. Spojení Loren a Mastroianni v dialozích funguje perfektně. Miluji ten obrovský nadhled, se kterým je tento povídkový film natočen. Na tehdejší dobu je to jednoznačně, právě vzhledem ke zmíněné nadsázce, film velmi moderní. Z filmu přímo číší bezstarostnost a radost ze života. To je možná asi ten hlavní důvod, proč je v mých oblíbených. Zkrátka zlatá šedesátá. (09.12.2011)

Sophia Loren vs Marcello Mastroianni poprvé, podruhé a potřetí. Ti dva k sobě pasovali v každém filmu, a tady to potvrdili hned třikrát. Energická manželka s mužem jemuž neustálý kolotoč všedních dní pomalu přerůstá přes hlavu, bohatá nudící se panička a její nový objev, nadržený zákazník a luxusní prostitutka, příliš rozptýlená aby myslela na práci. V každé roli je radost je sledovat. Pokud někdo náhodou pochybuje o umění jednoho z nich, tak tady je nejlepší možnost obdivovat šíři jejich hereckého rozsahu. Výborný film a pro mě vrchol italské romantické komedie. (24.07.2012)