Včera, dnes a zítra

První část mě asi vzala nejvíc, mělo to ještě takový zvláštní nádech něčeho, co jsem v druhé části již postrádal. Tam jsem bezpečně rozpoznal Royce a stejné herce. A třetí kapitola mě již jaksi unikala. Nechci říci,že to bylo špatné, to vůbec ne, partnerské vztahy byly vykresleny bravurně a Itálie vyobrazená tak jak má být (i když poskrovnu) jen jsem postrádal určitý šmrnc a noblesu, ktarou v tomto období kinematografie leckde pociťuji mnohem více. Místy jsem se ale opravdu od srdce bavil. (08.12.2009)

Tři povídky v nichž dominuje "Lorenka" jako pouliční prodavačka, dáma z lepší společnosti a prostitutka a přesto, že hraje tak rozdílné charaktery, vtiskne jim něco, na co sama nemá vliv, co je v ní přirozené, co se podle pokynů režiséra ohnout do role nedá - vnitřní krása, životnost. Dík tomu je v prodejné ženě čistota a v poctivé rajc. Filmy jako Včera, dnes a zítra jsou svátkem ... pozítří ještě svátečnějším. (28.06.2007)

Včera dáno štěstí tomu domu. Kupa dětí jako pojistka před mřížemi. To je ale nadělení, příroda už nenadělí, plané poslední početí, čáp už nepřiletí. Dnes útěky bohaté manželky, uvízlé v dokonale vyzdobené prázdnotě, žíznivě toužící nezávazně vyletět ze zhýčkané zlaté klece, která studí, k norkovým kožešinám už dál odmítá se tulit, jen odpolední milenec a výlet za město zahřeje, vlijí jí pocit života do žil. Zítra pokušení páně...tvorstva. Kočka odnaproti jen tak bosky cupitající po rozpálené terase, je připravena zabránit v hříchu tobě, velebný panáčku v sutaně. A ty, zákazníku můj nejvěrnější, půst ti neuškodí. Tvá Kleopatra v negližé přeruší striptýzovou rozkoš v tom nejlepším. (29.12.2016)

Úchvatný povídkový film nesoucí v sobě snad všechny odstíny Itálie oněch let. Spojení Loren a Mastroianni v dialozích funguje perfektně. Miluji ten obrovský nadhled, se kterým je tento povídkový film natočen. Na tehdejší dobu je to jednoznačně, právě vzhledem ke zmíněné nadsázce, film velmi moderní. Z filmu přímo číší bezstarostnost a radost ze života. To je možná asi ten hlavní důvod, proč je v mých oblíbených. Zkrátka zlatá šedesátá. (09.12.2011)

Na film jsem se podíval hlavně z důvodu jeho určitý "kultovnosti" a přistupoval k němu s velkou nedůvěrou. Celkovej dojem z filmu je lehce pozitivní, nicméně opět za sebe řikám (tak jako skoro u všech tzv. kultovních filmů), že zdejší hodnocení je dost přehnaný. Teď jenom ve zkratce k jednotlivejm povídkám: První povídka je nejdelší a pro mě zároveň dost nudná. Sophia Loren rodí jedno dítě za druhym, protože nechce jít do vězení. Ale nakonec se do toho vězení stejně dostane. Nějak to postrádá pointu. (30%) --- Druhá povídka by se dala zkrátit tak na 3 minuty, ale mě zaujaly hlavně záběry z provozu v tehdejší Itálii. Opravdu velice zajímavý složení vozovýho parku. (70%) --- A třetí povídka byla natočená nejspíš hlavně z toho důvodu, aby se Sophia Loren trochu odhalila. Je to dost o ničem, ale uteče to jako voda. (60%) --- Filmu jako celku dávám teda 3 hvězdy. Jinak Sophia Loren ukázala nejen svou krásu, ale taky neuvěřitelnej temperament při každym sebemenšim gestu a ukradla tak prakticky celej film pro sebe. Všichni ostatní (včetně Marcela z nástrojárny) mi tam přišli tak nějak jenom jako křoví. (03.03.2012)