Green Lantern

Všichni jsou blázni jenom já jsem letadlo. Naivní osmdesátková pohádka (v moderním nazelenalém CGI neoprenu) o tom, jak se Hal Jordan přestal bát ve zpracování, které je podobně přeplácané jako Spider-man 3, ale mnohem zábavnější než třeba takový Superman Returns, byť samotní scénáristé viděli chytrost jen z vlaku. Škoda, že kiny prosvištěl, aniž by po sobě zanechal výraznější stopu. Takže zatímco ostatní píší o tom Why the World Doesn't Need Green Lantern, já jsem za jeho existenci zcela upřímně rád. (24.09.2011)

Scénář: Greg Berlanti, Michael Green, Marc Guggenheim, Michael Goldenberg .. That's the best you could come up with for your first big appearance? _ Něco tak (na poli comicsovém) nezvládnutého jsem dlouho neviděl. Přitom jsem měl větší obavy z jarního THORa, který ovšem dopadl zcela opačně. Green Lantern má dobré obsazení, zkušeného režiséra, ani vyloženě nenudí, ale je to nevyvážený paskvil, kdy (takto) odkryté univerzum nezaujalo. Smutné, ale daný výsledek si tím rovnou říká ne o pokračování, ale o RESTART. (04.10.2011)

Parafrází slavného Pratchettova výroku „v každé tlusté dívce je hubená dívka a spousta čokolády“ bych řekl, že i ten nejrozporuplnější film skrývá nějakou pravdu či lekci ze života. Třeba Green Lantern udílí přese všechnu svou průměrnost jednu velice užitečnou lekci všem scénáristům: můžete si vytvořit obřího lovecraftovského démona (Parallax), se kterým film operuje v první polovině, stejně vám ale ve druhé půli nezbude než nasadit i jednoho ryze lidského záporáka (vědec Hector Hammond), protože se samotným démonem prostě nevystačíte. Tvůrci Thora, který se stejně jako Green Lanthern nezdál pro filmové plátno moc vhodný, také věnovali pár minut Frost Giantům a Destroyerovi, ale ve výsledku koncentrovali veškerou energii na vytvoření záporáka v lidském Lokim a slavného protivníka Thora, mořského hada Jörmungandra, raději úplně vynechali. Ačkoliv by s tím kritici antropocentrismu asi nesouhlasili, filmovým tvůrcům zkrátka nezbývá než padoucha co nejvíce polidštit, nebo jej alespoň co nejvíce vztáhnout k člověku. Proto Lovecraft neustále zdůrazňoval, že jeho obrovské nestvůry jsou vlastně nepopsatelné či nevyslovitelné, a Ridley Scott v prvním Vetřelci zbudoval s designéry na neznámé planetě havarované kosmické plavidlo doslova mimozemských rozměrů, ale posádku nakonec konfrontoval s poměrně malými vetřelci, a tvůrci ostatních pokračování už si s nějakým vetřelčími základnami nebo planetami nedělali vůbec hlavu. Jak zobrazit skutečně obří monstrum a nemuset si vedle něj vymýšlet ještě lidské záporáky, to je hádanka, která se zatím žádnému umělci vyřešit nepodařila. Velký monstra fungují spíše v imaginativní rovině a Parallax z Green Lantherna, který musí nakonec ve druhé půli vyklidit pole pro Hectora Hammonda, je toho dobrým důkazem. (10.10.2011)

Velká nuda a Zelenou lucerničku posílám bojovat s Dardevilem o největšího sračko superhrdinu všech dob, přičemž mám dojem, že Zelenej vyhraje už jen díky tomu naprosto trapnýmu oblečku do kterýho by se nenvlík snad ani Superman a to je co říct, když polovinu života má na sobě červený spodky a líta s níma nad Amerikou. (29.09.2011)

Dobře, žádná bomba to není, ale - lepší než nedotažený Thor i místy utahaný Captain America. Jen poslední X-Meni jsou o něco lepší, ovšem pro mne je z comicsového světa větší sympaťák Green Lantern. Vlastně jsem ho poznal i dávno před X-Meny, takže kromě Supermana a Batmana je mojí srdcovkou. Byť snímek klade důraz na odvahu a statečnost ( zejména v Americe ceněné vlastnosti), příliš nemoralizuje a kupodivu ani nepřekypuje tak oblíbeným americkým patriotismem. Chce především bavit, což se mu daří, a oslnit efekty, což se vcelku daří též. Jen počítačem vytvořené postavy jsou poněkud odbyté a vesmírné šutráky hodně umělé. Po dalším zhlédnutí bych asi nějakou hvězdu ubral, ale napoprvé příjemná zábava. Jen občas mně vadily hercovy šilhavé oči (proč mu je v dětství nenapravili...), ale to je jen drobná vada na kráse. (03.01.2012)