Stopa Růžového pantera

Za podívání stojí jen první půlhodinka filmu, kdy vidíme ještě Petera Sellerse. Některé scény s ním pocházejí z předchozích snímků, jiné byly natočeny až pro tento film, než zemřel. Byla by tedy škoda, kdyby je diváci nikdy neviděli. Za zmínku stojí mj. scéna s pokojskou nebo v letadle. Zbytek je ale více než trapný. Ale Herbert Lom tu má několik vtipných scén (bazén či sezení u psychiatra). (09.10.2010)

Blake Edwards se zachoval jako hajzl, když se i po Sellersově smrti pokusil z jedné z nejvtipnějších filmových sérií vytřískat další peníze. Stopa je neodpustitelná záležitost , která hořkne v ústech hned pár minut po úvodních titulcích. Druhou hvězdu získává čistě za to, že ani absolutní nefilm nedokáže zamezit záchvatům smíchu při sestřizích božského Clouseaua. (30.04.2006)

Naštěstí jsem tento poslední díl shlédl po delším časovém odstupu od dílů předchozích, takže mě to tak strašné nepřišlo. První polovina je naopak naprosto skvělá a božský (a hlavně ještě živý ) Sellers předvádí své úžasné komediální umění. Druhá polovina již jen těží s podstaty a zábava začíná značně pokulhávat. Nicméně nemůžu říci, že by tento film byl zbytečný. Každé nezveřejněné scény s Peterem Sellersem je škoda. Ale největší škoda je, že tento úžasný herec zemřel tak brzy…. (22.09.2010)

Nejhorší na tom celé je, že v tomhle dílu nasadilo AB Barrandov do dabingu stejné lidi jako v předchozích dílech, ale do jiných rolí (a to ani nemluvě o klasické české nemoci, kdy Antonín Sajc či Vladimír Vrabec hovoří každý asi deset různých postav, to je potom ve filmu takovej bordel, že se nestačíte divit, za koho se ten a ten ve filmu převlékl, když mluví svým hlasem, a o no jde samozřejmě o naprosto jinou postavu, no fuj). (22.12.2011)

Někdo tomu říká pocta, hold, sbohem Peteru Sellersovi, někdo jednoduše sprosté rýžování. Já patřím k těm druhým, kteří by se bez Edwardsova tanečku na Sellersově čerstvém hrobu obešli. Nepopírám, že rád vidím Clouseauovy nepoužité či prodloužené scény z předchozích dílů a že mě pobaví (rozdělávání požáru - vlastně požárů - v kanceláři, vystupování z výtahu, věčné bránění se něčemu karate úderem), ale čím méně jich postupem času je, tím hůře se je daří alespoň trochu smysluplně propojovat. Když zhruba v půli filmu tyto scény dojdou, letadlo s Clouseauem "zmizí" a začne hotová tragédie plná vzpomínajících postav a opakovaných, známých scén. Všechno je to děsivě slátané a co na tom, že se objeví staré známé tváře - na mě to celé působí morbidně a hulvátsky. Pocta Sellersově nejslavnější postavě mohla klidně vypadat jen jako ta střihová sekvence u závěrečných titulků, nebylo zapotřebí takového patvaru začínajícího hloupým věnováním "Peterovi, jedinému a jedinečnému Clouseaovi" a končícího avízem na Kletbu Růžového pantera (kterou snad ani raději nechci vidět).___P.S. Dokonce i ty úvodní titulky tentokrát dělali jiní lidé a je to na nich bohužel znát. (21.11.2014)