Režie:
Juraj HerzKamera:
Alexander ŠurkalaHudba:
Ilja David CmíralHrají:
Mark Waschke, Karel Roden, Ben Becker, Hannah Herzsprung, Radek Holub, Wilson Gonzalez Ochsenknecht, Zuzana Kronerová, Jan Hrušínský, Franziska Weisz (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Legendární režisér Juraj Herz se rozhodl otevřít jednu z nejkontroverznějších kapitol českých dějin, poválečný odsun Němců, při němž se spravedlivý hněv často mísil s těmi nejnižšími pudy. Příběh Habermannova mlýna, zakládající se na skutečných událostech, se odehrává v malé vesnici v Sudetech mezi roky 1938 a 1945. Jednou z obětí dějin měl být i bohatý německý podnikatel August Habermann (Mark Waschke) a jeho nejbližší přítel Březina (Karel Roden). Šílená doba dostihne Habermanna i přesto, že bez předsudků dával práci Čechům i Němcům a odmítal se zcela podřídit nacistické ideologii. Při volbě ze dvou možností, z nichž ani jedna není dobrá, učiní rozhodnutí, které se stane záminkou k tomu, aby se bezprostředně po válce stal hlavním cílem na seznamu „českých vlastenců“, z nichž většinu tvoří jeho bývalí chráněnci. Samozvaným soudcům a katům jde ale spíš o jeho majetek než o spravedlnost. Dokáže před nimi Habermann zachránit alespoň ženu a dítě? (Magic Box)
(více)Videa (1)
Recenze (1 083)
Česká kinematografie na tom ještě není tak špatně, jak si většina z nás myslí, když dokáže vyprodukovat takto kvalitní film. Aby však podobně silný snímek vznikl, musí být splněno několik důležitých podmínek. Tak například se nesmíme pokoušet natočit komedii, protože těch opravdu vtipných a inteligentních bych od revoluce napočítal na prstech jedné ruky vysloužilého truhláře. Dále je důležité mít po ruce silný příběh (nejlépe podle skutečné události), téma, které osloví mlsné tuzemské publikum. A v neposlední řadě není od věci, aby se látky chopil talentovaný režisér. Buď někdo z nastupující vlny (napadá mě např. David Ondříček) či nějaký zkušený matador ze staré školy, jako je právě Juraj Herz. Habermannův mlýn splňuje všechny výše uvedené body a proto je pro mě skvělým zážitkem. Nebojme se točit vážné filmy a klidně i v koprodukci, protože tohle ještě pořád umíme, tady je naše parketa. Při závěrečné, soudružské Hrycově hlášce o pakování těch německých sviní, mi přeběhl mráz po zádech. Z bláta do louže. P.S. Karel Roden je právem nejuznávanějším českým hercem současnosti. ()
Spalovač mrtvol Juraj Herz víc jak 50 let po válce resuscituje dávno mrtvý příběh, aby jej barvitě naservíroval současné generaci, která už nemá moc jasné představy o tom, jak to kdysi v pohraničí vypadalo a probíhalo. Mezi českými a slovenskými herci vsadil na prověřené koně typu Roden, Hrušínský, Hryc, Holub, Kronerová atd., část hlavních rolí pak svěřil zahraničním aktérům. Zjednodušeně se dá říct, že z Herzova pohledu šlo jak obsazením, tak dějově o sázku na jistotu - válečné příběhy civilistů dodnes mohou vyvolávat kontroverze a tím lákat diváka, pro nějž to může - ale nemusí - být i tak trochu cesta do hlubin sudeťákovy duše. Nemluvě o tom, že někdo (znalý historie vlastního rodu) může v příběhu poznat svého příbuzného - a podle charakterizace postavy se k němu buď nadšeně hlásit, nebo (což je možná častější případ?) jej definitivně zatratit. Velice pozoruhodný part sehrál ve filmu Jan Hrušínský, jenž do role sedl jako "prdel na hrnec" a předvedl "ideální" prototyp Čecha, jenž vyjde absolutně s každým a přežije úplně každý režim (a dost možná i atomový výbuch, jako jediný kromě krys). V globálu shrnuto jde o zajímavou podívanou s hezkým hudebním podkresem, režijně, herecky i kameramansky zvládnutou na solidních 85%. ()
Při mizerném stavu naší kinematografie můžeme být rádi, že vůbec někdo do těch kalných vod přilil čistý proud kvalitní filmařiny se silným tématem. A zvláště, když jde o Juraje Herze. Říkám to i přesto, že mě Habermannův mlýn nezaujal tak, jak jsem čekala. Film má jistě kvalitní obsazení, ale kromě Karla Rodena a Bena Beckera, coby nacistického oficíra, mě celkově herecké výkony nijak zvlášť neupoutaly. Často jsem měla dokonce pocit, že jde až příliš vidět, jak herci "hrají." Také se mi příliš nelíbila hudba, která byla záměrně často použita ve vypjatých scénách, aby tím "na efekt" dodala ještě větší dojem dramatičnosti a vyvolala silné emoce. Na mě to tedy nefungovalo. Pak mě potěšil už jen Jaromír Dulava a Martin Stránský, z jehož rukou se Hitlerově podobě dostalo poctivému upálení:) Ač má film spoustu silných scén, násilí, příkoří, a dobrý scénář, tak na mě emočně vůbec nezapůsobil. Nevím, čím to...:) ()
Pro syrový a mnohdy až horrorový styl pana Herze jsem měla vždycky slabost, proto jsem velmi ráda, že se tohoto "kontroverzního" tématu ujal právě on. Strach pramenící z nejistoty, rostoucí zoufalství a pomalu se hromadící nenávist, která v závěru filmu vyvrcholí ve své nejčistší a nejhrůznější podobě, to vše dělá "Habermannův mlýn" tím, čím je - emocionálně nabitým snímkem, který by si měl povinně zhlédnout každý. Na určité části historie by se totiž nemělo zapomínat a na tuhle teprve ne... ()
Druha svetova je vzdycky vdecny tema a Herz, kterej se chtel po hromade sracek vratit do prvni ligy si asi nemoh vybrat lip. Je tu docela silnej a v ramci moznosti originalni pribeh, i kdyz tempo kolisa, vetsinu casu solidne napinavej. Kamera cela do sediva a hudba ponura, takze vysledek je slusna atmosfera. Jedinej problem mam s hercema, Roden nema moc co hrat a presto ostatni prevysuje. No a ostatni, rekneme, ze jejich vykony jsou rozporuplny. Celkove ale povedenej valecnej film, kdyby byla kvalita ceskejch filmu aspon takovahle, mozna bych na nejakej sem tam zasel i do kina. ()
Galerie (40)
Zajímavosti (20)
- Scénář byl mnohokrát přepisován, zfilmována byla až jeho třináctá verze. (Beastmaster4)
- Hudební složku obstaral na českém poli prakticky nepůsobící tuzemský rodák Elia Cmiral (jinak též Ilja Cmíral), mezinárodně úspěšný skladatel, jehož melodie zazněly například ve snímcích Ronin (1998) či Stigmata (1999). (Coldrex)
- Režisér Juraj Herz se při natáčení sblížil s Martinou Hudečkovou (Marie Brychtová). (Zany)
Reklama