Zmizení

Udělal co musel a já jsem za to vděčná bohu. Někteří lidé si zkrátka přes pánaboha dokážou vysvětlit cokoli. Dokonce to, že váš muž unese mentálně zaostalého chudáka, aby z něj dostal informace. Za každou cenu. No, s čím kdo zachází... Popravdě tahle rovina, spojená s otázkami možnosti dostávání informací z lidí pomocí násilí mi sama o sobě přišla jako podstatně nosnější téma než další variace na nepolapitelného únosce, kterou jsem čekal spíš v druhém plánu. Ona ne že by byla špatná, navíc Gyllenhaal hraje skvěle a při jeho závěrečné jízdě s hlavou zalitou krví jsem měl pořádně zatnutý zuby. Ale jsou tam prostě docela očividné chyby při vyšetřování, které film trochu kazí v porovnání s takovou Fincherovou Sedmičkou, na kterou pochopitelně divák musí myslet. Tam detektiv Somerset říká krásnou větu, ze které je zřejmé, že si A. K. Walker o vyšetřování něco přečetl: Zakládáme každou blbost, každej střípek důkazu, protože by se to mohlo někdy hodit. Tady občas Policie jakoby opomíjela základní věci, ke kterým se pak dostává zbytečně oklikou. Vždycky je třeba dobré si prověřit lidi okolo a třeba ten (možný SPOILER) medailon tam zůstával nepovšimnut hodně dlouho. Možná je škoda se šťourat v těchto nedostatcích a občas podivném uvažování (vyloženě mě zarazilo to s těmi hady, proč to hned zase nepřiklopit), ale to je právě to, co může dělit dobrý film od vynikajícího. Na druhou stranu to táhne nahoru atmosféra, napínavost a celková ponurost příběhu, která přiková a nedovolí vydechnout. Bez těch chyb by to bylo jasné maximum, takhle zatím **** a uvidím, jak moc se mi to uleží. Updade: trvalo to dva roky, ale nakonec jsem se k těm pěti odhodlal. Porovnání s podobnými filmy: o malinko slabší než Sedm, Zodiac, podstatně lepší než Gone Baby Gone (ten film je nemožně přeceněnej). P. S. Ještě horší než že Dover mučí Alexe mi přišlo chování Birchových, zbabělý alibismus. (12.10.2013)

U Villeneuvea platí, že se nad jeho filmy dá remcat o sto a jedné problematické věci; od neopodstatněné délky přes předvídatelnost až po občasné idiotské chování postav. Zároveň o nich však platí, že se zadřou pod kůži a tam si hnijí a hnijí (tý)dny po skončení projekce. Paradoxně tak dojem z nich postupně roste. A to natolik až se po čase zdají být mnohem lepší než se zdály v době projekce. Což není případ Zmizení, které se pod kůži nezadře; respektive zadře, ale pouze atmosférou a ničím jiným. Místo zneklidnění a znepokojení, tak abyste celou cestu z projekce byli jako na trní "zda potomstvo spokojeně spinká v postýlce" a následně ho/ji/je pěkných pár dní drželi za ručičku pevněji "protože co kdyby přeci jen", se dostaví uspokojení nad sice solidní, ale sto a jedním zádrhelem konstantně sráženou fincherovinou. (08.10.2013)

Drtivá většina uživatelů tady vychvaluje film do nebes, takže čekal jsem fakt hodně. Nechci říct, že jsem vyloženě zklamanej, ale tohle je podle mě po všech stránkách totálně průměrnej thriller. Snad jenom musim uznat, že na mě z filmu chvílema dejchla jakási syrová atmosféra, která se v posledních letech začala z thrillerů vytrácet. Ale mam pocit, že třeba ještě před 20 lety toto bylo prostě standardem, že thrillery měly atmosféru. A navíc ty filmy byly v průměru o hodinu kratší a patrně v nich toho bylo víc k vidění. (31.10.2016)

Deakinsova kamera je občas zamlžené, ale přitom pořád průzračné sklíčko, velkou ručičku představuje Jackman, tou malou, pomalejší, ale za to důkladnější, je mrkáček Gyllenhaal, mix detektivní a psychologické roviny Villeneuve sladil s Greenwichským poledníkem a Guzikowskeho scénář je precizně seřízený hodinářský stroj. Možná zamrzí, že to dokonalé soukolí začne ke konci nepatrně drhnout (za neobjevení stop po pohybu „vraku“, potažmo poklopu skrýše by Horatio Caine strhával prémie), jenže od tichých ovčích mláďat už uběhlo tolik znamení zvěrokruhu a kolik tak řemeslně i emociálně působivých filmů měl člověk na přelomu Milénií možnost vidět? Šest, Sedm? Už jen z tohoto důvodu si užijte balancování na laně napnutém mezi ohebností víry a Nietzscheho varováním o nebezpečenství boje s monstry, přičemž hlavní postavy zosobňují věčný boj citu (otec Dover) a rozumu (detektiv Loki). A kdo tento zápas vyhrál? To se divák dozví až po závěrečném hvizdu.. (05.05.2014)

Napínavé, hutné drama a zároveň perfektní detektivka o hledání dvou unesených děvčátek. Villeneuve vede jistě a z herců vymačkává maximum. Atmosféra je dokonalá, připomíná severské detektivky, které poslední dobou tak frčí, ale má v sobě tu americkou zrůdnost a lhostejnost. Jackman nikdy nehrál líp, Gyllenhaal je přímo boží a i Paul Dano, který od druhé půlky filmu hraje jen natekltým, krví podlitým okem je výborný. Divák téměř až do konce netuší, zvraty se vrší, rozhodnutí jsou zoufalejší a čas běží. Nebýt pár natahovaných přešlapování na místě, šel bych na plný počet. (16.11.2013)