Režie:
Vladimir BortkoScénář:
Igor MiťušinKamera:
Dimitrij MassHudba:
Igor KorněljukHrají:
Bogdan Stupka, Igor Petrenko, Vladimir Vdovičenkov, Magdalena Mielcarz, Michail Bojarskij, Boris Chmelnickij, Daniel Olbrychski, Sergej Bezrukov (více)Obsahy(2)
Podle románu N. V. Gogola. Boj za svobodu a za vlast! Nejnovější zpracování známého příběhu. V 16. století byli lidé na Ukrajině utlačováni Turky i polskou šlechtou. Jejich jedinou nadějí jsou záporožští kozáci, mezi nimi je i Taras Bulba. Společně vtrhnou kozáci do Polska, kde dobývají jedno město za druhým. Proti nim se však zvedá silný odpor a Tarase čeká zrádce v řadách jeho nejbližších... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (62)
Velmi slušně udělaný film, nastiňující poměry v 16. století v Rusku. Kozácké hnutí vznikalo živelně a rekrutovalo se ze zchudlých šlechticů , zběhů, nevolníků a dalších desperátů tehdejších časů. Mělo jen jednu potřebu- boj. Proti komukoli. Ačkoli jsou zde kozáci heroizovaní, ve skutečnosti byli velmi nebezpeční a zvládat je měl problémy i sám car. Příběh sám není nijak složitý, je ale docela dobře zdramatizovaný a výprava je na úrovni. Zajímavé je si zvyknout na to, že nikde nevlají americké vlajky a umírá se za Rusko. To ze současné kinmatografie už tolik neznáme. Takže ne hollywoodská klišé , ale "mosfilmská"... ()
Stále jsem si říkal, že filmu chybí tak nějak šťáva. Pak došlo na bitvy a šťávy byly hektolitry. Nu, šavle a kopí umí nadělat paseku. Historickou stránku nehodnotím, nejsem s ní zcela obeznámen, ale dle rozporuplných komentářů bude zřejmě hodně upravená... Americký patos a nacionalismus je stejný jako ruský. Tam kde v řadě válečných filmů vidíte hvězdy a pruhy, tak tady zase hvězdy, srpy a kladiva. A kde ve scénách mučení M.Gibson (Statečné srdce) couvl, tak tam jsou Rusové doslovní... A zřejmě ani Šemící nepřežili natáčení všichni, ale to se v ruském ( potažmo sovětském) filmu nikdy neřešilo. Taková hezká národní agitka. Pěkná kamera. ()
První verzi novely Taras Bulba z r. 1835 musel Gogol přepracovat, protože se úřadům zdála příliš "ukrajinská". Ta druhá z r. 1842 je i předlohou Bortkova filmu. Na ní už není ukrajinského nic. Jak známo, Gogol byl, podobně jako Dostojevskij, zastáncem samoděržaví a pravoslavného univerzalismu, a v rámci slavjanofilství se Ukrajincem patrně nijak zvlášť necítil. A antisemitská a protipolská je tedy už původní novela, nikoli až film (a dlužno dodat, že i naši obrozenci panslavistického ražení Polákům zazlívali jejich povstání z r. 1831); a stejně tak nesmyslné spojování záporožských kozáků (kteří opravdu nebyli Rusové) velkoruskou ideou jde na vrub Gogolovi. Bortko se očividně snažil natočit něco jako jsou Hoffmanovy adaptace Sienkiewicze, ale přitom vynechat jakoukoli neurčitost a víceznačnost postav a jejich motivací. Proto jsou všechny nudné, ploché a prázdné. Celý snímek nadto postrádá jakýkoli dramatický náboj a svévolné používání vypravěčského voiceoveru, který je jednak zbytečný a druhak film činí narativně idiotským, to jenom zhoršuje. Jako by všechno měl vynahradit velkoruský šovinismus, který z filmu cáká na všechny strany stejně, jako krev z rozpolcených husarských kyrysů (mimochodem, právě samoúčelnost akčních scén je pro celou bezradnost snímku velmi ilustrativní: detaily na probodávané části těla, v rychlém sledu za sebou, následované celkem s patetickou promluvou /stejnou u každého dalšího/ umírajícího kozáka, to všechno pětkrát do kola). Když Jerzy Hoffman v devětadevadesátém adaptoval Ohněm i mečem, Sienkiewiczův nacionalismus a jednoznačnost v něm mírnil a problematizoval (Wisniowecki je je ve filmu oproti knize daleko fanatičtější a nelítostnější), Bortko naproti tomu všechno ještě přitvrzuje a nafukuje. Jak by taky ne, když byl z velké části financován ruským ministerstvem kutury. Není těžké odhadnout, kdo by tak měl být ten velký car, jehož věští umírajícíc Taras. ()
Ak sa na tento film pozriem čisto z historických prameňov a budem ho hodnotiť podľa toho je to absolútne zavádzajúci a propagadisticky urobený snímok, ktorý nevykresľuje skutočnú podstatu Kozákov....a potom sa natíska otázka, či to vlastne nebola fraška....Jediné, čo sa autorom podarilo zobraziť je nebojácnosť Záporožštích Kozákov a ich ochota položiť aj život za veci ktorým verili a taktiež skutočnosť že kozáci boli elitnými bojovníkmi armády. ()
Tak tomuhle hysterickému nacionalismu (a antisemitismu) může v kinech aplaudovat jen „Putinova mládež“. Mnohem lepší je hollywoodské (melodramatické) zpracování, ve kterém se kozáci prohánějí v širokoúhlých záběrech po argentinských pláních a rozhodně neumírají s dlouhými proslovy o matičce Rusi na rtech. ()
Galerie (37)
Photo © Central Partnership
![Taras Bulba - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/160/459/160459922_424636.jpg)
Reklama