Jménem krále

Jméno růže ultralight aneb pravá ruka krále, co je napůl ze železa a napůl ze zlata, vyšetřuje v historické detektivce dodavatele citrusových plodin na vartemberské panství a následné cizoložní spiknutí s tváří Tescomy.. Podivné dedukční schopnosti panošů z týmu CSI: Oldřich z Chlumu, rušivě působící rozpolcenost mezi kinofilmem a TV inscenací, legrační herecké výkony našich "seriálových hvězd" a chudá stopáž, která aspoň spolehlivě zaručí, že divák nebude dlouze lámán v kole výše zmiňovaných nešvarů. V příštím počinu ze středověku přeji kameramanovi temnější filtry a autorovi scénáře jasnější mysl.. (17.10.2011)

A já říkám, že se nafukuje bublina z mnohem větších kravin. Jako detektivka je to velmi dobré, byť divákovi není poskytnuta možnost nějak předlouho o vinících zločinu pochybovat. Menší výprava, typické dobové interiéry, česká herecká špička, film bez ambicí, který ale bavil od začátku až do konce. Umím si to představit i jako pilotní film k detektivnímu historickému seriálu. Ohne sranda. (31.10.2009)

Už docela dlouhou dobu si říkám, proč se v české kinematografii tak málo objevují vysokorozpočtové filmy z období středověku v Českých zemích. Dokonce i spisovatele Vondrušku znám a pár knih jsem od něj s radostí četl. Takže po zjištění, že existuje Jménem krále jsem měl velkou radost, že někoho také napadlo zfilmovat české dějiny starší, než po první republice. Výsledkem je ale film, který je levný na každým rohu a nejlevnější z toho všeho je ve výsledku závěr. Nejenom, že samotná závěrečná scéna je dost zkažená a odfláklá, samotný závěr je tak brutálně ustřihnut, že Vám příjde, jako kdyby jste si zrovna vyslechli jeden z řady příběhů Oldřicha z Chlumu, který na hradě vyřešil případ a v závěrečné scéně se bezhlavě žena za dalším případem, který se pro změnu bude konat na hradě o kopec vedlejším. Film se mně líbil, což o to, ale je to kvalitně spíš příjemné uvedení zajímavého historického seriálu, což vlastně i původně mělo být. Škoda že ve výsledku nebylo. Osobně mě to mrzí a jednou bych si přál vysvětlení. To jsou tyto náměty v Česku tak neoblíbené a nezajímavé, že se nezaplatí? Nebo je problém v něčem jiném? Přitom herci ani kulisy nezklamali. Tak co tedy? (08.07.2014)

No čekal jsem od doktora Vodrušky víc. Scénář je podán strašně zkratkovitě, levně a působí tak nedomyšleně. Deus ex machina hadr. Roden bez náboje, Hrubeška s dobrým výstřihem (ostatně vtipné je, jak dámy a paní ze 13. století nosí výstřihy, za které by se nestyděly ani v levném pornofilmu), všechny charaktery jsou zkratkovité a obecně mám dojem, že film byl ušitej horkou jehlou. Od doktora Vondrušky jsem nic nečetl, protože jsem lemra líná, ale napravím to jen proto, abych věděl, jestl takhle průměrně natočený televizní film je vinou scénáře nebo snad něčeho jiného. (08.07.2014)

V prvních chvílích jsem si myslela, že to snad přepnu. To televizní zpracování našich porevolučních filmů mi fakt dost vadí. Jenom kvůli Kájovi jsem to nechala běžet a udělala jsem dobře. Co člověk, to naše současné, herecké eso v čele s tím největším, srdcovým. Všichni byli dokonalí, jak jinak. Teda kromě komparzu. Ten byl děs běs. Příliš strojené a neherecké. Škoda, že to není natočeno jako skutečný, historický film, ale jako nějaká inscenace. Námět, pocházející z historie Království českého, byl velice příjemný. Dá se říct, že mě postupem času drama, trochu nešťastných námluv, opravdu zaujalo. Určité části by se daly i více rozvést, dát tomu více prostoru, temna a napětí. Pozastavila jsem se u postavy snoubenky pana loutnisty. Snažila jsem se v ní najít podobu s vyprsenou rodinkou Bédi Trávníčka z reklamy na sekačku. (25.05.2015)