Dostaň ho tam

Z přehlídky bujarých flámů se však nakonec vyklube moralita. V každém případě má snímek Dostaň ho tam nádherný rozjezd, jejž obstará nepopsatelný hudební videoklip Africké dítě – dokonalá parodická tresť tuposti některých takzvaně angažovaných umělců, které zde v přímé karikatuře rozháraného rockera na sestupu z výsluní zosobňuje Russell Brand. Po filmařské stránce připomíná Dostaň ho tam spíše sitkom. Vtip sice má, ale spotřebuje k němu spoustu slov; jako by se v kině promítal nastavený televizní Comeback. Najdou se vskutku třeskuté okamžiky: sestřih zběsilého flámu, výrazy umělecké pózy, bílá hůl v seriálu Láska je slepá; navíc se tu hraje opravdu slušný bigbít. Jenomže start ve znaku zdravě drzé nekorektnosti se postupně rozmělní v pouť od mejdanu k mejdanu, kterou zdržuje ještě nadbytečná drogová odbočka, a ve finále dojde i na vzpomínkové výlevy se zpěvákovým otcem a na sáhodlouhé poučky, jak žít – sto vět tam, kde v Lásce nebeské stačí jediná. Nicméně za Africké dítě, opravdu výbušnou ukázku charitativního muzikantského kýče, a také za podmanivou poslední píseň si snímek může připsat alespoň deset procent nad průměr. (19.05.2020)

Nejlepší byla ta scéna jak si za zvuků Come on Eileen ubalili Jeffreyho, roztřískali celej pokoj, cvalík hladil chlupatou zed a pak je honil vykulenej Puff Daddy, kterej byl na celym filmu tim nejlepšim. Russell Brand mi přijde jako úchyl a nějak mě prostě irituje a Johan Hill mi nikdy nebyl moc sympatickej, ale tady mi přišli v rámci možností snesitelní. (25.08.2013)

Film je nabitý (sprostými) hláškami, drogami a sexem během jedné bláznivé cesty na koncert. To je ta první část, kterou uvidíte z větší části celého snímku. Po všech těch strastech i slastech, nastává nevyhnutelný přerod a na povrch se dere další dějová linie, která se začíná formovat v přátelství Aarona a Aldouse . Není to však na škodu, film má aspoň trochu hlubší význam, než jen ujetá cesta z bodu A do bodu B. Celkově se jedná o slušný průměr. Nebýt ale několika málo věcí, které z tohoto snímku dělají lehce nadprůměrnou (v některých momentech i tězce) komedii. Nejen dva hlavní protagonisté jsou výborně sehraná dvojka, ale takový producent Sergio je kapitola sama o sobě. Nejlepším zážitkem je jistě příběh o Jeffreym spojený s chlupatou stěnou. Dále nezapomenutelný Moby a Kubrickova chodba mě také dostala nemálo do kolen. K tomu si připočtěte i celkem povedené "rockové" skladby, které celému tomu kolotoči přidávají na dynamice a právě za tyhle poslední řádky nakonec uděluji vyšší hodnocení. (7/10) (31.07.2010)

Úvodní čtvrthodina perfektní, neřku-li bezchybná. Zbytek se pak každou další minutu vleče stále pomaleji. Fórky vyprchávají, trapnost se nedaří šikovně zatlačovat do pozadí (doslova), a i když sem tam pomůže i nějaké to bezvadné cameo nebo sranda, kterou si dělají ikony Hollywoodu samy ze sebe... prostě to nestačí. Za střízliva tři hvězdy, pod vlivem drog se neodvažuji hodnotit. (10.04.2011)

Je pravda, že Geth him to the Greek más slabší momenty. Především ty, ve které se snaží sdělovat vážnější pravdy o životě o vztazích atp. Jinak je to, ale vážně zábavný film, u kterého jsem se smál opravdu nahlas zplna hrdla, což už mě dlouho nepotkalo. Parodie na typickou rockovou hvězdu a její hvězdné manýry je trefou do černého. Russel Brand svou postavu opravdu vystihnul výborně. (05.01.2011)