Režie:
Cyrus NowrastehKamera:
Joel RansomHudba:
John DebneyHrají:
Shohreh Aghdashloo, Mozhan Marnò, James Caviezel, Navid Negahban, Parviz Sayyad, Prasanna Puwanarajah, Noor Taher, Vachik MangassarianObsahy(1)
Americký snímek natočený dle skutečné události, jež byla rovněž zpracována v knižní podobě, se odehrává na současném iránském venkově a vypráví příběh tří lidí: mladé Sorayi M., jež je vlastním manželem křivě a vypočítavě obviněna z cizoložství, za což jí hrozí smrt ukamenováním; její tety Zahry, emancipované ženy, která netouží po ničem menším, než po tom aby se svět dozvěděl pravdu o lidských právech a právech žen v ortodoxní islámské společnosti; a konečně francouzského žurnalisty a válečného dopisovatele Freidoune Sahebjama (James Caviezel), který se bez vlastního přičinění stává mužem, který věděl příliš mnoho. (kiddo)
(více)Videa (1)
Recenze (115)
Aj napriek tomu, že po dramatickej stránke mi prišiel snímok dosť nevyvážený, tak vo mne vyvolal silný dojem. Väčšina scénok má síce v tomto smere nejaké tie rezervy, pričom sa tu nájde i dosť hluchých miest, ktoré mi prišli ako zbytočné, no koniec ma celkom slušne zasiahol. Nepamätám si žiadny podobný moment z iného filmu, ktorý by tak naturálne a hrôzostrašne realisticky zobrazil scénu ukameňovania... naozaj veľmi silné sústo. Príbeh je sám o sebe veľmi silný a čo je hlavné, je tu nad čím premýšľať. Napríklad aj nad tým, ako málo niekedy stačí aby ľudská chamtivosť a egocentrizmus nepoznali hraníc. No ale to zrejme súvisí aj s moslimskou mentalitou vôbec a hlavne s postojom moslimskej kultúry k ženám. Slušný nadpriemer. 80/100 ()
No jo, to je tak, když je někdo zmrd a díky nástroji zla (ano, správně, náboženství) se mu podaří skrz vypatlané kamarády zničit život slušnému člověku. Sice to mohlo být o kousek kratší, nicméně závěr a především poselství tohohle filmu jsou tak silné, že je pro mě povinností dát plný počet hvězdiček. 90% ()
Film ma nezasiahol tak, ako som predpokladal na základe zbežne prečítaných názorov z komentárov. Ľudia sú pravidelným bombardovaním násilnosťami a deviáciami stále otrlejší a tak na vybudenie požadovanej citovej reakcie používajú tvorcovia stále explicitnejšie zobrazovanie násilia. Všetci mali predstavu o bičovaní a ukrižovaní, takže si nie som istý, či musel prísť Mel Gibson s jeho krvavými orgiami. Všetci vedeli o upaľovaní žien obvinených z čarodejníctva, ale rovnako si nie som istý, či až pri Kladive na čarodejnice sa im vytvoril o ňom v hlave realistický obraz. Na tomto filme si cením, že ukázal prelamovanie prirodzeného odporu ku krutému trestu z pochybných dôvodov. Koľkí váhali a stačilo skandovanie "Allahu akbar!" a už málokto zaváhal. Ono je vlastne jedno, či ide o islam, kresťanstvo, komunizmus alebo fašizmus. Spoločným menovateľom je túžba po moci a ovládaní. Iba formy s rôznia. Nemôžem tomuto filmu dať viac hviezdičiek, lebo jeho sila a hodnota spočíva v nefilmovej oblasti. ()
Maximálně působivý a znepokojivý snímek..... .... a malá připomínka toho, že na světě ještě žijí stovky milionů v otřesných kulturně-legislativních podmínkách. Přesně ten typ snímku, kde od začátku do konce víte, co se stane, přesto se to tíživou formou valí kupředu a ani na vteřinu to nevybočí z premisy filmu perfektně věrné názvu, který zároveň slouží jako tldr shrnutí děje. Když se blížilo samotné kamenování, tak jsem měl z davového allahu akbar bobky, ufff... Strašně zajímavá je i doba ve které se to odehrává, mocně mi to evokuje padesátá léta u nás a i složení vrstev, které se dostaly k moci je podezřele podobné a je fakt jedno jestli se to v jedné zemi ve jménu rudé knížky, v druhé ve jménu alláha. U nás jsme se s tím už díky bohu vypořádali, jinde ještě trpí. Přitom zvláštní, že v dobách tvrdé totality, se k nám z Teheránu vozily západní věci, které tu nebyly k dostání. Nicméně jsem strašně rád, že jsem se narodil v rasistické, xenofobní, misogynní a vůbec hrozně předsudkové a zkažené white male společnosti a ne třeba někde v Iránu nebo Sýrii. Mimo tematiku a zdrcující filmovou gradaci mne uhranula (ne doslova!) Shohreh Aghdashloo, ta má na šedesátnici naprosto neuvěřitelné charisma a s jejím hlasem i sex appeal. Snad ji mimo štěků "teroristek" bude v západní tvorbě vidět více, zaslouží si to. Slabším povahám a ženám bych to asi uplně nedoporučoval. 10/10 ()
Myslim si, že manželství jde proti primárnímu smyslu naší existence, a to vehementně šířit svoje sperma co to jde. A všechny ty monogamistický sračky, kterejma nás krměj v Hollywoodskejch filmech, náboženskejch systémech a jejich domagmaticky vyznívajících svatých knihách jsou jen propaganda, aby sme si založili rodinu, měli děti a drželi ekonomiku, vždyť rodina je ekonomickej základ státu. Já mít doma takovou Sorayu, tak ji obšťastňuju od rána do večera. Pátou hvězdičku přidávám za emotivní scénu ukamenování, u které jsem nejednou musel otočit hlavu. ()
Galerie (10)
Photo © Mpower Distribution
![The Stoning of Soraya M. - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/000/406/406681_cae162.jpg)
Zajímavosti (2)
- Scénář je adaptací románu francouzsko-íránského novináře Freidouneho Sahebjama z roku 1994. Tento román je zakázán v Íránu, protože má "kritický postoj vůči islámskému systému hodnot". (Dlee)
- Keď francúzsko-iránsky novinár Freidoune Sahebjam vydal knihu "Ukameňovanie Sorayi M", stal sa z nej medzinárodný bestseller, ktorý upriamil pozornosť na praktiky kameňovania v Iráne, rovnako ako aj tamojšie nerešpektovanie práv žien. Aj napriek oficiálnym popieraniam bolo v mnohých krajinách sveta odsúdených na smrť ukameňovaním nespočetné množstvo ľudí, väčšinou však žien. (MikaelSVK)
Reklama