Neobyčejné životy

Zita Kabátová očima Jiřího Stracha je dokument s dosud nevídaným přesahem. Film, který je zároveň nepatetickým zamyšlením nad smyslem života. Sedmadevadesátiletá herečka tu s okouzlujícím nadhledem a osvobozující upřímností rekapituluje svůj život. Z výše svého věku si může dovolit vše, nic není trapné, ubohé, její prohřešky jsou dávno nedůležité. Je to úžasné svědectví: když se člověk dožije, dobere se moudrosti. Má-li to ale sdělit veřejně, musí dostat k ruce skutečného režiséra, protože paskvil se nakonec dá vytvořit ze všeho. Většina zbývajících epizod by patřila spíš do bulváru a nikoli na veřejní obrazovku. Jenže na té už se v tomto ohledu všechno dávno znivelizovalo. A tak zbyla jen laciná "drbárna" sugerující, že řeže do živého, přesně vyhovující maloměšťáckému vkusu, který televize pěstuje. (28.01.2010)

Každá osobní zpověď našich hereckých velikánů, vždy přinese novinky a zajímavosti o kterých se běžně nedovíme. Je zajímavé sledovat osudy lidí o kterých si jejich soukromý život domýšlíme hlavně podle "zaškatulkování" z jejich filmových či divadelních rolí. Teď mě zaujal díl s Luďkem Sobotou o kterém víme že vystudoval DAMU, má herecký i hudební talent a "obětoval" svůj talent komediálnímu žánru. Člověka ani nenapadne, že tak velké množství lidí ho považovalo za "pošuka" a ani je nenapadlo, že je to prostě styl. Pro mě styl se kterým uspěl a opravdu dík, že v době velké cenzury nás uměl skvěle pobavit. Má velkou pravdu, být tragéd je jednodušší, lidi rozesmát je těžší. (04.05.2011)

Velmi povedený dokument, v němž slavní herci a herečky povídají o svých životních radostech i strastech. Zajímavé jsou i otázky kladené jejich příbuzným, kolegům či přátelům. Zatím nejvíc mě zaujal medailón o Jiřině Bohdalové, který mě jen utvrdil v tom, že je nejen báječná herečka, ale i úžasný člověk. Docela mě překvapil pohled na život Petra Nárožného a neméně jeho záliba historické literatuře a dojal mě medailón Lubomíra Kostelky, který věnoval své mamince...Necelá hodinka uteče jak voda a po skončení je vždy nad čím nebo nad kým přemýšlet. (31.05.2009)

Cyklus má kolisavú úroveň, záleží na pohľade režiséra a jeho vnímaniu...Pozastavím sa pri poslednom diele s Vladimírom Brabcom od režiséra V.Polesného. Nikto nepochybuje o kvalitách p.Brabca ani sa nechystám ich nabúrať,ale aby niekto ukazoval všetkých hercov a zabral tým hodne času kto hral v Majorovi Zemanovi a vytváral akési aliby p.Brabcovi to je už silná káva. Seriál 30.prípadov majora Zemana je skvele urobený seriál a to že ho niekto zneužil predtým a vlastne aj teraz to je už vec iná. Je vidieť ,že pán režisér Polesný má nejaký mindrák a vôbec nič nepochopil.Pošlapal tým tento zmieňovaný diel ... (24.06.2010)

Díl cyklu Jana Hlaváčová získal na Mezinárodním filmovém festivalu evropského umění Arts&film 2010 v Telči Cenu poroty v kategorii Hudba, dramatické umění, film a literatura. Šestého ročníku se zúčastnilo 32 zemí z Evropy s 283 filmy. Soutěžilo se v pěti kategoriích: 1. Výtvarné umění ve všech oblastech a oborech 2. Architektura a design, lidové umění 3. Hudba, dramatické umění, film a literatura 4. Film Future 3000 5. Multimedia. (15.07.2010)