Nějak se to komplikuje

Předvídatelná a nepříliš originální love story o životem ošlehaných padesátnících, která má pár vtipných míst a tahounku Meryl Streep. Nic víc. Nancy Meyers má štěstí, že v tomto případě neoriginalita diváka neotravuje, naopak, film příjemně plyne a vy za pár dní ani nevíte, že jste ho viděli. Ale za tři roky si o v televizi dáte klidně znovu. Alec Baldwin ještě má nějaké charisma, John Krasinski z amerického Kanclu je přirozený a jeho chvilky patří k tomu lepším ve filmu, jen Steve Martin je tu nevýrazný - při pohledu na jeho obličej jsem měla pocit, že je napíchaný botoxem a tudíž mu moc nejde ovládání mimických svalů. 55 %. (20.01.2010)

U téhle komedie jsem se skvělé bavil. Milostný trojúhelník funguje skvěle a všechny herecké hvězdy ho taky moc hezky hrajou. Meryl Streep je naprosto neuvěřitelná herečka a úspěch jak na glóbech tak na Oscarech ji moc přeju. Téma je sice hodně laciné, ale díky již zmiňované trojici mě bavilo po celé dvě hodiny. I když místo Steva Martina bych si uměl představil někoho jiného a lepšího. (26.01.2010)

Sestavu si Nancy Meyers vybrala nadmíru dobře. Snímek sice pořád nedosahuje kvalit jejího profláklého Po čem ženy touží, ale každý den nemůže být posvícení. Třešinkou na pomyslném dortu budiž vedlejší role Johna Krasinského, nastávajícího jedné z Janiných dcer. Pro film je podobnou figurkou jako král Jelimán pro Madagaskar. Vtipkuje, neustále se pohybuje od jednoho trapasu k druhému, roztomile se usmívá (aspoň něco pro naši mladší generaci). (07.11.2010)

Nejsem singl padesátnice, takže mě ten film tematicky silně minul, ale to, že neprožívám to samé, co postavy filmu, neznamená, že si nemůžu užít solidní senior komedii. Milostný trojúhelník Meryl Streep-Alec Baldwin-Steve Martin na mě sice zpočátku působil trochu nešťastně, protože jsem Martinovi po rejsku Růžového pantera přestal věřit, Baldwina jsem za jeho mladých let nemusel a Meryl Streep si jakožto herečky velmi vážím, avšak ve zvěrstvu Mamma Mia! předvedla, že dokáže být pěkně otravná. Po závěrečných titulcích tohoto filmu si nicméně sypu popel na hlavu, neboť všihni tři zmínění herci se sakra vyšvihli. Martin rezignoval na své šaškovské pitvoření a s přehledem zahrál citlivou a uvěřitelnou postavu, aniž by zanedbal i ty jemnější charakterové rysy, Streep odvádí svůj slušný standard, i když se její postava v souvislosti s logikou chvílemi chová poněkud podezřele a Baldwin…to je prostě božan. Už v seriálu 30 Rock předvedl, že mu komediální poloha na stará kolena zatraceně sedí a tady to navíc zdatně míchá s dramatickými prvky. Na menší ploše výrazně vyniká i John Krasinski, který doslova zazářil ve Tvrdých palicích, především pak ve Všude dobře, proč být doma a musím říct, že se tu rýsuje nový „wilderovský“ komik. Nějak se to komplikuje je prostě film postavený na hereckých výkonech, v tomto ohledu exceluje, s haprujícím scénářem to je sice už o něco horší, ale i ten nabízí dostatek zábavných a hlavně opravdu vtipných situací. Škoda jen těch několika slabších křečovitých chvilek, jako je třeba rozhovor vyzrálých žen o srostlé vagíně. Ale i tak slušná zábava. 75% (19.04.2010)

Devět dnů před druhým termínem státnic, kdy už mi občanské právo leze na mozek, mi komedie Nějak se to komplikuje náramně sedla. U přítelkyně jsem v den jejího svátku taky uspěl, takže všeobecná spokojenost. Meryl Streep a Alec Baldwin předvádějí oba vynikající výkony, zvláště u Aleca Baldwina si myslím, že takovou roli uvítal, poté co mu v poslední době nabízejí role všelijakých magorů, bláznů a buranů. Steve Martin překvapil civilní a citlivou rolí a John Krasinski mě bavil mnohem víc než v Away we go. (26.01.2010)