Odsun

Kdyby to celé udělali jako docu-drama, dal bych tomu asi plný počet. Vlastně ne, nedal, protože u docu-drama člověk čeká historickou přesnost a tu - jak i sami tvůrci přiznávají v závěrečných titulcích - se tu nepodařilo udržet. Každopádně největší problém tohohle filmu je až příliš mnoho postav, přičemž žádná z nich vlastně není hlavní a mně se nepovedlo se s ní a s jejím příběhem silně ztotožnit. Měla to být ta zdravotní sestra? Nebo ti židovští kluci? Nebo jejich máma? Atmosférou to ale vůbec není špatné, ani ztvárněním role Francouzů v tom celém, a to jak těch, kteří škodili, tak těch kdo pomáhali. A vlastně i těch, kteří si tak nějak mysleli své a jen dělali, co se po nich zrovna chtělo... Z historického pohledu je vlastně ten film docela fér. Frantíci mají důvod si házet popel na hlavu (protože pod tlakem vlastními silami dodávali Němcům své občany na smrt), ale i být na sebe hrdí (podíl lidí, které se jim povedlo nevydat nebo schovat je v evropském kontextu velmi solidní a svědčí o dobré povaze spousty lidí). Celkově to není špatné, jen tomu chybí něco, co by člověka víc vtáhlo a vzalo za srdce. (07.02.2020)

Scénář: Roselyne Bosch .. Film silný zejména z mateřského pohledu. Pro zbylé kategorie diváků pak jde spíše o průměrnou a přes hrůzy činů nikterak působivou a docela zdlouhavou podívanou. Obohacena až karikaturním Hitlerem (nešťastná volba) a především hereckými výkony dětských představitelů (šťastná volba). Každopádně, Francouzi mají na holokaustu vlastního židovského lidu nemalý podíl a je nutné (si) to přiznat. Příště však snad filmařsky lépe. (24.11.2010)

Škoda, že naozaj silné scény (násilné odlučovanie detí od rodičov, razie v domoch atď) sú mohutne prekladané nezáživnou romantikou (svetospasiteľské ambície sestry Anette) a miestami až komickou vatou (zbytočné scény s Ádim). Namiesto nich by radový divák určite radšej prijal ucelenejší pohľad na historický podtext a ozrejmenie opisovaných udalostí. Mňa osobne by ešte zaujímalo, kedy sa takejto sebareflexie dočkám aj od slovenských filmárov... (26.03.2011)

Stejně jako KLÍČ K MINULOSTI je i tento snímek jehož hlavním námětem je 16.červenec 1942 a zátah na židovské obyvatelstvo v Paříži, ukázkou hrůzy, kterou si Evropa prošla během druhé světové války. Film nepotřebuji nějaké výrazné tlaky na city, neboť jen pouhý náznak toho čím si lidé museli projít, je dostačující. Věřím, že skutečnost byla ještě mnohem horší. Výborný výkon Mélanie Laurent vše jen podtrhl. Během filmu pocítíte bolest i vztek, ale to už filmy této tématiky mají. Po filmařské stránce je to okolo průměru a trochu mě mrzí ten Hitler, to byl přeci někdo úplně jiný, fanatik a blázen. (01.04.2012)

Nevyvážené. Režisérka chtěla být Francouzům advokátkou i žalobkyní, ale nepodařilo se jí to, protože nenašla nebo spíše nechtěla najít protipól sestře, která ztělesňovala ty správné Francouze. Vznikla tak kostrbatá obhajoba, proložená kýčovitými momenty, jako byl třeba medvídek na nádraží či květina židovské holčičky. Vedle šlápla i se zařazením scén s Hitlerem a Himmlerem, jejichž představitelé byli naprosto nevhodně vybráni a jejichž vystoupení mi přišlo pro rámec filmu naprosto zbytečné. Najde se ovšem i řada pozitiv, ať už jde o scény z Velodromu, výkon Mélanie Laurent či drastické oddělování dětí od matek. Dojem udělal i konec, kdy Roselyn Bosch dokázala dát jedním záběrem beze slov najevo, že děti po prožitých hrůzách přestaly být i přes útlý věk dětmi, ale pocit polovičaté práce ve mě převládá. 50% (17.02.2011)