Odsun

Velmi emociální film z 2.světové války, kdy se Hitler vyrovnával se židovskou otázkou. Vzdáleně mi připomínal "Sofiinu volbu", samozřejmě, že nemohl asi americkému filmu finančně konkurovat. V tomto francouzském dokumentu nebylo absolutně nic vymyšleno. Každička postava včetně děti existovala a vše, co je tam možno zhlédnout, se stalo. JEAN RENO jistě přijal tu úlohu rád, protože jako lékař zřejmě fyziognomii nejvíce připomínal lékaře Scheinbauma. Mě se film velmi líbil, chvílemi jsem měla dojem, že je to dokumentární film (tak byla vynikajícím způsobem zahrána scéna, kdy odebírají matkám děti). Jen mládí, které neví co je to hrůza války, může mít nejapné připomínky o nudě. Přála bych dnešní hodně mladé generaci, aby nikdy nepoznala hlad a žízeň, ale hlavně VÁLKU a STRACH. (09.01.2012)

Není uměním a asi ani velikým úsilím dojmout diváka pohledem na odtržení dětí od matek a následný odsun do koncetráku na východě. Je ovšem uměním do toho všeho zapojit dynamiku tak, aby se divák u zbytku filmu nenudil, neboť musím s lítostí konstatovat, že ten zbytek filmu mě prostě otravoval a s většinou postav jsem se za boha nedokázala sžít. Téma to je jistě závažné a tento komentář jeho závažnost nijak nezlehčuje, ba naopak, doporučuji film pro opomíjenost francouzského kolaborantství a hluboko zakořeněnho antisemitismu, ale zpracování jako takové opravdu nevystupuje z přeplněných vod filmového průměru, nehledě na závažnost tématu. (05.07.2011)

Za války se děly hrozné věci, ale když automaticky šoupnu každému filmu, jenž se zabývá podobně bolestivým tématem, pět hvězdiček, nikomu to nepomůže a mně karmu nenavýší a ctnosti nepřidá. La Rafle je zdlouhavá, nezáživná rutina, jež ve mně sice několikrát vyvolala smutek či vztek, po delší dobu však nebyla schopna onu emoci udržet. Navíc zdejší vykreslení Hitlera je neuvěřitelný přehmat, všechny scény s ním mi připadaly jako kariaktura, což se do takto rádoby hodnotného filmu opravdu nehodí. S přimhouřenýma očima 6/10. (17.11.2010)

Až do doby, kdy tento film vyšel na dvd, jsem nezaznamenal žádné velké ohlasy. Jakmile jsem tady ale viděl nějaké ty komenty a hodnocení (myslí, že jednu chvíli tu bylo dokonce 100%), řekl jsem si, že to musím vidět. A čekal jsem od toho opravdu hodně. Na konci jsem byl ale trošku zklamán. Tématika Židů, jak víme, byla už precizně zfilmována, a ne jednou. Třeba takový Pianista nebo Schindlerův seznam. Zátah se ale mezi tyto žánrové topky nezařadí. Tím ale nechci psát, že je to špatný film. On má taky své kouzlo, hlavně to, jakým způsobem se Frantíci nebojí přiznat, že sympatizovali s Němci a podíleli se na vraždění Židů, jak cizích, tak i francozských. Celý příběh je vyprávěn poklidným tempem, sem tam se člověk zeptá, proč to ti Frantíci dělali, ale přesně jak píše Malarkey: nebyla tady žádná scéna, která by mi vyrazila dech nebo donutila nad tím přemýšlet více do hloubky. A to u takových filmů je samozřejmost. Film v zásadě stojí hlavně na výborných hereckých výkonech. Bohužel ale naprosto nesouhlasím, jak byl vybarven sám Adolf Hitler. Jako šílenec, který bere drogy a vypadá směšně a tím kazí v některých pasážích válečné drama a dělá z toho parodii. Jinak ale nadprůměrný snímek - 70%. (22.02.2011)

Nesporně zajímavé téma je sraženo do kolen neuvěřitelně nudnou a nanicovatou první třetinou filmu a hlavně fackováním divákových emocí. Annette spasitelka nepůsobí důvěryhodně, což rozhodně není dáno nekvalitním výkonem Laurentové, ale přetaženým scénářem. Tento snímek doporučuji ke zhlédnutí milovníkům současných amerických filmů, najdou v něm tradiční šablonku, zapláčou si a třeba autorům odpustí i tu lež, že Reno má hlavní roli. (26.09.2011)