Le Mans

Můj oblíbenec St. McQueen odvedl výbornou práci (ne jenom hereckou). I přesto že to není dokument, trošku jsem čekal více informací, nebo alespoň více dialogů. Jinak výborný motoristický film o závodu Le Mans. Moje motoristické já tady bylo velice uspokojeno, takže každému automobilovému bláznovi jako já to velice doporučuju! :) (29.04.2011)

Dokonalý klukovský zážitek v panoramatickém kině! Zleva doprava, zprava doleva...no oči a hlava mě šly potom šejdrem. Dokonalé zachycení atmosféry slavného automobilového závodu. Velice působivá je scéna startu, kdy McQueenovi buší srdce jako zvon.Minimum dialogů, ale za to maximum závodů. Vše umocněno působivým střihem, zvukem a v neposlední řadě hudbou Michela Legranda. A Steve McQueen, sekáč každým coulem. Nádhera! P.S. Ani se nechce pomalu věřit, že nebyl pořádný scénář. (27.06.2011)

Le Mans - automobilový závod, jmenuje se tak. McQueen ve filmu nebojuje s těžkou nemocí, neřeší rodiné křivdy, neprožívá dobrodružství v poušti, na lodi, v letadle, dokonce ani nehasí mrakodrap, jednoduše se závodí. To na okraj pro ty co jim scházel scénář. Natáčení prosadil McQueen, sám velký automobilovým nadšenc a závodník. Obdiv pak zaslouží střih a především excelentní kamera, jakou tvůrci rychle, zběsile a spol, s jejich ubohým digitálním divadýlkem, můžou jen tiše závidět. 90% (04.03.2008)

Pre športových nadšencov záslužilá 24-ková atrakcia dokumentárneho charakteru opisujúce udalosti Le Mans. Veľmi jasný, čitateľný a kontinuálny dej je len akýmsi vítaným bonusom v prehľadnosti samotného závodu. Preto sú aj dialógy skresané na absolútne minimum, vedľajší príbeh síce existuje, ale nijak sa neformuje a kauzálna prepojenosť súkromia a profesionalizmu je taktiež iba na akomsi štartovacom bode. Či konečnom? Že už nič nebráni zapnúť plyn a udrieť tomu?! Perfektná kamera, strih, pozičné uhly, spomalovačky, skrátka efektné vyše 100 minutové číslo, avšak ničím zvlášť neokorenené natoľko, aby som z neho čoby divák esteticky výrazne čerpal. (20.04.2016)

Sledovat Le Mans 1971 druhý den po projekci Grand Prix 1966 je jako rozpačitě, ale s nadějí vyčkávat v restauraci po hlavním chodu na dodatečný zákusek a zjišťovat, že místo něj zůstaly v nabídce jen zbytky jídel včerejška. Přestože minimálně jeden snímek z prostředí automobilových závodů mě opakovaně nadchl, rozhodně mě po většinu času nebavilo sledovat film, v němž se scény závodu aut podél trati stávají téměř veškerou jeho výplní, něco jako příběh mimo jeden samotný závod tu téměř neexistuje, charakterizace postav zůstává naprosto minimální a v hlavní roli figuruje herec, který možná (tedy určitě) umí výtečně řídit rychlý vůz, ale jinak ničím mě tu nedokázal oslovit. Sledovat McQueenův obličej se stejně nasazeným jedním výrazem během věštiny scén začalo být pro mě brzy úmorné, minimálně stejně jako civění na kroužící auta dokola bez přidané hodnoty či invence navrch. Na chvilková vytržení z nekonečné letargie, v podobě zrychlujícího se bušení tepu před startem nebo samotného závěru s Legrandovou hudbu a záběry na pohlednou Elgu Andersen, sice došlo, ale minimálně. Jestliže jsem se této klasice od nevýrazného režiséra dlouho vyhýbal, vlastně jsem o moc (v konkurenci o 5 let staršího Frankenheimerova filmu o to víc) nepřicházel. [50%] (05.08.2023)