Patriot

Zase tak šíleně se, co se patriotismu týče, podle mého na pilu netlačilo. Spíše jsem to vnímal jako osobní pomstu Mela Gibsona - a ten když má ten šílený pohled v očích, je perfektní. V tomto směru se mi především líbila scéna, kdy společně s mladšími synky osvobodí Ledgera. Za povedenou považuji hudbu Johna Williamse (jako skoro vždy). Co mi na filmu vadí, je jeho délka, dvě hodiny by bohatě stačily. (25.10.2003)

Líbilo se mně to. Mel Gibson má charisma na rozdávání a předvede nejen dobré herecké ztvárnění svého vlastence, ale také umění ohánět se s tomahawkem a v potoce naporcovat vojáka za zabití svého syna. Likvidací vojenského regimentu to začíná, pak zařve druhý syn v podání mladého Heatha Ledgera a tatínek Gibson pak v závěru na bojišti zamává za hrdinské hudby hrdinně vlajkou a zúčtuje s největším zlosynem ve filmu, taktéž charismatickým Jasonem Isaacsem. Roland Emmerich to pojal velkolepě a všechny složky ve filmu měly téměř ideální poměr. (12.12.2010)

Na Rolanda Emmericha prekvapivo pri zem držiaci sa film a vlastne som za to aj rád. Gibson rovnako ako v Statočnom srdci bojuje za slobodu a prekvapivo znova proti Angličanom. Napriek dĺžke filmu, ktorá má skoro 3 hodiny (a to som videl aj predlženú verziu), film prekvapivo dobre drží po kope a moc zbytočných alebo nudných scén tam nieje. Sila filmu je hlavne v dobrom príbehu a hereckom obsadení s Gibsonom na čele. Prvá pol hodinka je trošku pomalšia, ale hneď ako sa Gibson vydá s Tomahawkom v ruke nasekať pár anglických zmrdov, film výrazne ožije, oveľa lepšie plynie a hlavne rozohrá veľký boj za slobodu Ameriky. Veľkým plusom sú aj záporné postavy (Isaacs, Wilkinson), kostýmy, výprava, hudba, dobová atmosféra a aj samotná akcia, na ktorú sa dobre pozerá, ale pri veľkých bitkách moc nestrhne, pretože stáť oproti sebe a strieľať na seba pre mňa nieje nič zaujímavé aj keď pár brutálnych scén ma zaskočilo. V rámci žánru určite dobrý film. Theatrical Version 80% - 4* / Extended Version 85% - 4* (12.04.2020)

Emmerich to s americkým patosom a patriotizmom vie, to sme už videli v Dni nezávislosti. Asi preto si ho štúdio najalo na spracovanie príbehu, ktorý už názvom evokuje, o čo pôjde. Roland ho kupodivu nenatočil nijak ironicky, dokonca ani výrazné logické prešľapy som si nevšimol a dokázal svoj štýl upozadiť záujmom ústrednej myšlienky a štúdia. Solídny historický film, ale ak chcete skutočnú históriu, musíte sa poohliadnuť inde. (01.06.2012)

Tak jsem si dal dalěí filmík z americké války o nezávislost. Sice jsem to viděl už dříve, ale koukám, že jsem to nijak nehodnotil. Teď s odstupem času a se zálibou v osmnáctém století je to tak možná lépe. Mel to ve většině svých filmů vždycky nějak schytá a spíše než ty jeho útrpné obličeje mám raději ty, kde mu z očí kouká čiré šílenství. V tomhle filmu se nám dostane obojího když je filetován šavlí britského dragouna. A když je už od těch zářezů pořádně naštvaný vytahuje tomahawk a jde s ním po britském dragounovi jako starej Gojko Mitič. Koloniální mundůr mu slušel skoro víc než skotská sukně ! :-). Celý film mně bavil a nevadila mi ta stopáž. Více než ten patriotismus, který je zde hojně vyčítán (což je jaksi samo o sobě nesmysl, když téma filmu je boj o nezávislost...) mi vadila ta rasová uvědomnělost. Teď mně zase někdo nazve rasistou, ale Amerika konce osmnáctého století byla Amerika plná otroků. Vlastnili je jak kolonisté, tak místní farmáři jimž můžeme říkat předchůdci Američanů .-). Teprve až v roce 1807 se zrušilo otroctví v Anglii a 1836 v Americe. V době v níž se snímek odehrává, tedy před nějakými 50 - 60 lety oficálního zřeušení otroctví, se tedy v řadách domobrany jasi v rámci odboje proti kolonistům sešla ve filmu velká míra liberálně smýšlejících farmářů :-) !!! A tolerantní byli i Afroameričané k bílým. Prostě v jednotě je zřejmě síla. Co se týče toho patriotismu, mohlo se pravda trochu ubrat těch záběrů na všeliké ty vlajky s pruhy a různým počtem hvězd vlající za zvuků fanfár Johna Williamse. Jinak mi tam toho moc nevadilo a sama hudba byla ve filmu tradičně super jak jsme u Williamse zvyklí. Parádní byl Jason Isaac v roli brutálního Col. Williama Tavingtona. Tohle byl zkrátka pěkný historický film o tom jak Británie začala přicházet o své kolonie v Americe. A kdo by si ale myslel, po kapitulaci u Yorktownu to s anglickým generálem Lordem Charlesem Cornwallisem špatně dopadlo, ten se mýlí. Po návratu do Anglie jej poslali na druhý konec světa a udělali z něj guvernéra v Indii. Dávám za 4 olověné vojáčky. * * * * (01.01.2021)