Pamětnice

Jemný a klidný snímek o stáří a vyrovnání se s minulostí. Herecký koncert především výborné Libuše Švormové. Tomášovi Magnusekovi se povedl vynikající kousek. A to dostat do jednoho filmu herecké legendy filmového plátna. Nejmladší Jaroslav Čejka a nejstarší Zita Kabátová. Příběh je jednoduchý s kapkou poetismu a jemného humoru. Film vhodný především pro seniory a pamětníky. Mladší divák tento počin zcela nepochopí. Podle mého je dobře, že takový snímek vznikl. Je to ohromná pocta všem těmto hercům a herečkám. A nám divákům již jen zbývá jim všem poděkovat za jejich role ať ve filmu či v divadle, a že nám filmové záznamy jejich činů stále dělají radost. (05.02.2014)

Ten námět není tak špatnej a mohl se z toho vykřesat dobrý film. Ale. To by musel být zdatný režisér i kameraman a pořádný dramaturg, který má svoje řemeslo pevně pod kůží. Herecké obsazení je vybráno z posledních našich kvalitních žijících (v době svého vzniku filmu roku 2009) hereckých jmen, to je sice hezké, ale horší je, že pořádně neví, co mají vlastně hrát a režisér Vlado Štancel to prostě neukočíroval. Švec se má držet svého řemesla. Tak jako Štancel, který je zdatný reportér (bohužel už je po smrti) a ne se míchat do něčeho, čemu absolutně nerozumí. To samé platí o hudbě - použití hudebních motivů, které jsou tak otřesně vsazené do různých pasáží, to mlátí do sluchovodů. Kamera taky hrůza. Chtělo by to ve všem alespoň trochu profesionality, tohle všechno je čistý amatérismus. Co taky chtít od jména Tomáš Magnusek, který film produkoval, napsal scénář a zahrál si i hlavní roli. Jeden bod dám za to obsazení a hlavně za Josefa Somra, ten je pro mě ze všech těch hvězd nejlepší! (10.04.2018)

Tolik legendárních českých herců v jednom filmu už asi nikdy pohromadě neuvidíme. Až tato stará garda jednou odejde do filmového nebe, nastane tu velká prázdnota, která půjde strašně těžko zaplnit. Není tu nikdo, kdo by dosahoval jejich formátu. Na film jsem šla právě kvůli nim. Objevuje se tu i naše nejstarší česká herečka Zita Kabátová. Před ní musím smeknout, protože hraje i ve svých 96 letech. Kdo ví, co v jejích letech budeme dělat my. (12.11.2009)

Další amatérský film, který potvrdil všechna očekávání...nuda, nuda a zase nuda. Příběh téměř žádný, křečovitý pokus o ukázání křivd komunismu (opět, to téma už mě začíná vytáčet), i tak to mohlo být zajímavé, místo toho tu byla víc než hodina důchodcovských sedánků a klišé a nakonec jedna teatrální scéna o udávání v padesátých letech. Účast herců jako Květa Fialová, Josef Somr... v tomhle snímku musela být čistá charita, jiné vysvětlení pro to nemám... (16.09.2010)

Klasický příklad rozpolcenosti dnešního stavu českého filmu. Když na to přijde, máme téma. Nemusíme pro ně ani chodit daleko, je odposlechnuté ze života. Máme herce v nejrůznějším věku, kteří jsou schopni a očividně stále nadšeni pracovat. Máme někoho, kdo dá celý projekt dohromady. Ale pak začíná ta část, kdy takový člověk jde s finální realizací k nízko rozpočtovému řešení, ačkoli all star movie by měl být podporován velice snadno. Ale jsme v Čechách, že. Takže převod do hraného filmu připomíná amatérské cvičení, kterému opravdový nechtěný lesk dodávají naprosto neskuteční neherci. Je mi líto, že Pamětnice je ocejchována prací Vlada Štancela a že ta celá herecká generace nenašla v mladých ani jednoho slušného protihráče. Nechme stranou, že velká část scén se tváří jako chladný slzotvorný kalkul a jiné jsou lacinější než-li gondíkovské estrády. Bohužel ale i díky nim jsme opět na hraně zrcadla české malosti, české současnosti. Takže proč to vysoké hodnocení? Protože třeba právě díky té rozpolcenosti se najde alespoň jeden mladý člověk, který pochopí, co znamenalo být v 50. letech svazačka a v 70. chartistka. (21.05.2010)