Pamětnice

Klasický příklad rozpolcenosti dnešního stavu českého filmu. Když na to přijde, máme téma. Nemusíme pro ně ani chodit daleko, je odposlechnuté ze života. Máme herce v nejrůznějším věku, kteří jsou schopni a očividně stále nadšeni pracovat. Máme někoho, kdo dá celý projekt dohromady. Ale pak začíná ta část, kdy takový člověk jde s finální realizací k nízko rozpočtovému řešení, ačkoli all star movie by měl být podporován velice snadno. Ale jsme v Čechách, že. Takže převod do hraného filmu připomíná amatérské cvičení, kterému opravdový nechtěný lesk dodávají naprosto neskuteční neherci. Je mi líto, že Pamětnice je ocejchována prací Vlada Štancela a že ta celá herecká generace nenašla v mladých ani jednoho slušného protihráče. Nechme stranou, že velká část scén se tváří jako chladný slzotvorný kalkul a jiné jsou lacinější než-li gondíkovské estrády. Bohužel ale i díky nim jsme opět na hraně zrcadla české malosti, české současnosti. Takže proč to vysoké hodnocení? Protože třeba právě díky té rozpolcenosti se najde alespoň jeden mladý člověk, který pochopí, co znamenalo být v 50. letech svazačka a v 70. chartistka. (21.05.2010)

Jemný a klidný snímek o stáří a vyrovnání se s minulostí. Herecký koncert především výborné Libuše Švormové. Tomášovi Magnusekovi se povedl vynikající kousek. A to dostat do jednoho filmu herecké legendy filmového plátna. Nejmladší Jaroslav Čejka a nejstarší Zita Kabátová. Příběh je jednoduchý s kapkou poetismu a jemného humoru. Film vhodný především pro seniory a pamětníky. Mladší divák tento počin zcela nepochopí. Podle mého je dobře, že takový snímek vznikl. Je to ohromná pocta všem těmto hercům a herečkám. A nám divákům již jen zbývá jim všem poděkovat za jejich role ať ve filmu či v divadle, a že nám filmové záznamy jejich činů stále dělají radost. (05.02.2014)

Na filmu je unikátní a pozoruhodný soubor hereckých legend. A tlouštíka multiMagnuska. Více než hodina filmu je úplně zbytečná, ale s nostalgií se dívá hezky na dědoušky a babičky z filmů o mnoho starších, než jsem sám. Nejvíce mě potěšili Jiří Krejčík se Zitou Kabátovou. Příběh byl jednohubka na pár minut. Ale těšilo mě, a zároveň rozesmutnilo, že mnozí účinkující se objevili ve filmu naposledy. (10.02.2019)

Vlado Štancel, který je široké veřejnosti spíše známý jako moderátor pořadu "Testoviny" z kanálu ČT24, si již podruhé vyzkoušel filmovou režii. A jak to dopadlo ? No, popravdě řečeno velice průměrně. Kdyby nebylo plejády hereckých osobností nad 70 let, kteří se už v dnešních filmech objevují pouze sporadicky, tak nevím nevím, jak by to vše vypadalo. Film neupoutává dějem (vždyť jde jenom o sraz abiturientů po 60.letech). Nostalgicko-komediální prvky se mísí s dramatickým podtónem. Diváka spíše upoutá to množství herců, kteří si to své již odehráli a v tomto filmu měli možnost si po delší době něco zahrát. No vezměte si, kdy jste naposledy viděli ve filmu takové legendy jako Libuši Švormovou, Zitu Kabátovou, Libuši Havelkovou, Miloše Nesvadbu, Stanislava Fišera, Antonii Hegerlíkovou, Pavla Vondrušku, Jiřího Krejčíka, Ninu Jiránkovou atd. + osobnosti z neherecké sféry jako, Jaroslav Čejka nebo Josef Zíma. Co jméno, to pojem. Bohužel, to je taky, jediné plus snímku. Je to spíše na 2,5 hvězdy ale nakonec to dám na ty ***. (26.08.2010)

Úsměvný příběh o stáří, ve kterém se objeví celá řada hvězd našeho hereckého nebe (jen Vladimír Brabec si moc nezahrál, jeho postava profesora sociologie zemře hned na začátku filmu). Příběh má zpočátku dobře našlápnuto jako celkem slušná realistická tragikomedie. V závěru je však dost ochuzený, omezuje se pouze na postavu jedné ze spolužaček (vynikající Libuše Švormová), která se nikdy nesmířila s životní křivdou, od které jsou alespoň zde očištěni spolužáci, do té doby zatrpklou ženou podezíraní. (16.01.2012)