Občanský průkaz

No jo, je to skanzen, který momenty, kdy se mu daří navozovat atmosféru strachu a režimního útlaku, více než vyvažuje libými tóny nostalgie, jakou se (samozřejmě v její falešné podobě) snaží vyvolat i v těch (resp. především v těch), kteří danou dobu neprožili a vnímají ji právě v takové přepísknuté pohlednicové podobě jako sám film - skrze trhlé účesy, tesilky, roláky, bonzáky, esenbáky, Wartburgy a výlety do Jugoslávie. Sálající atmosféra je taky to, co udržuje divákovu pozornost, neboť denníkové vyprávění jemně rozdělené do mnoha epizod něčeho takového schopno není a Občanský průkaz se tak vlastně stává filmem, z něhož je možné odejít půl hodiny před koncem a přitom nebýt o nic ochuzen. Jenže zrovna tenhle skanzen je postavený tak pěkně, že mi v něm spíš chtělo zůstat ještě o něco dýl. (27.10.2010)

A ono to třeba s tím českým filmem nebude zase tak špatné. Film ukazuje dobu kdy bude hůř, kinematografie dává naději že bude líp. Pro mě pravděpodobně český film roku a dost možná i posledních 10 let. Nepamatuju se že by mě nějaký náš snímek od dob Pelíšku takto uzemnil. Právě Pelíšky mi připomínala Občanka celou první polovinu, druhá půlka je již čistokrevné drama. Herci sympatičtí, i nesympatičtí, jak se to vezme. Ondřeji Trojanovi rozhodně doporučuju důvěřovat. (30.10.2010)

Se snímky jako je Občanský průkaz, ve mně vždy svitne malá naděje, že přece jen ještě stále, při mizerném stavu naší kinematografie, existují poctivé a kvalitní kousky opravdové filmařiny. Ústřední čtveřice hochů je skvěle typově vybrána, mě zaujal především Matouš Vrba. Z počátku mě sice trochu tahala za uši mluva ústředního hrdiny, který celý příběh vypráví a přišla mi docela amatérská, stejně jako některé dialogy mezi kluky. Postupem děje jsem si na to zvykla a ke konci mi to už vůbec nevadilo. Pak jsem si všimla, že ani jeden z nich nemá s herectvím žádné zkušenosti a zřejmě ani žádný vztah k filmu jako takovému. Myslím, že vzhledem k tomuto faktu byly jejich výkony velmi slušné i přirozené. A takovou čtyřku neznámých tváří vždy ve filmu uvidím raději, než většinu současných českých, mladých a provařených tváří. (09.01.2013)

Revoltující, usmívající i plačící. Vzhledem k tomu, jak moc jsem otrávený z toho, do kterých míst se tuzemští filmaři neustále otáčejí, je Občanka až neuvěřitelně povznášejícím zážitkem. Navíc to, že Jarchovský tentokrát píše pro Trojana, je nápadem doslova spásným, protože Hřebejkovi bych už návraty do minulosti nevěřil ani za pětky pod trikem. (17.01.2014)

Značně nevyrovnaný snímek, ve kterém mne zaujaly tři momenty: jak zničit člověka (což funguje i dnes), jak si podat fanoušky problémové kapely (návštěvnící posledního koncertu Parkánů v 80.letech by se v tom asi poznali) a hnus, který představovali PS VB. Jinak bych se docela hádal, že většina v té době mluvila jako dlaždiči. Naopak. Dnes se vulgarita nosí a ještě se vystavuje na odiv... (02.01.2013)