District 9

Naprosto nečekaně úžasné!! Neuvěřitelný spád filmu, jízda jako prase ... Velice zajímavá myšlenka, která mi připadala naprosto logická .. "vždyť takhle by to asi přibližně mohlo být ...", říkal jsem si. Excelentní zpracování, úžasné triky, fantastická akce a navrch pořádná porce brutality, která se držela na hranici "tak akorát" a nedělala z filmu samoúčelnou řezničinu, ale spíše "fantazijní dramatickou výpověď". Ten film se musí vidět, těžko popisovat ... Zatím naprosto nejlepší film s použitím "1sth person view"/všudypřítomná dokumentární kamera... Opravdu úžasné!! (26.11.2009)

Vážně se mě nikdo neptejte jak jsem to přežila, protože to sama nevím, ale já to fakt dala celý i za cenu, že budu mít například ke gumovým medvídkům asi zvláštní antipatii a nechuť i když mě do dnešního dne docela chutnali. Kdo zná můj postoj ke sci-fi žánru, tak to pochopí, tohle bylo moc silný kafe. Bezpochyby byl Sharlto Copley skvělý, ale uznejte, že když jsem nezvládla ani jeho sekerkovou atrakci s rukou, tak jak jsem měla zvládnout ty ostatní "lahůdkové" momentky? Možná ten způsob předložení dokumentární formou byl dobrý nápad, ale ve mně zanechal stejně zvláštní pachuť hořkosti nad tím, co všechno jsme v reálu schopni spolknout i s navijákem, co se různých zaručeně ověřených zpráv týká. Ale jó, kreveťáci se jim povedli :-) (12.05.2014)

Dlouho předlouho jsem odolával svůdnému volání DVDripu, to proto abych mohl tento film poprvé vidět v kině - a teď můžu říct, že kdybych byl podlehl, hodně bych si nadával. Neil Blomkamp natočil skvělou sci-fi, rozhodně nejlepší za poslední dobu (a velice příjemné je, že toto neříkám letos poprvé - a možná ani naposled viz Moon a Avatar). Razantní změnu stylu mezi první a druhou půlí respektuju, více se mi však líbila ta první, neboť to je opravdu něco neuvěřitelného, co jsme v tomto žánru a v této podobě současně ještě nikdy neviděli. (Více než loňskému Cloverfieldu se to podobá takřka neznámému japonskému hororu Noroi, který si podobu dokumentu zachovává bez přerušení po celou stopáž.) Děj druhé půlky by však "dokumentárně" zachytit nešel, to je mi samozřejmě jasné. Ale ačkoli film prožije svůj "wooo" vrchol už někde na začátku, je i zbytek tak úderný a dechberoucí, že je na to prostě radost pohledět. A občasné lapsy ve scénáři se dají lehce přehlédnout - nejsou zdaleka tak veliké, jak jsem z některých recenzí pochytil. Doporučuji. Edit: Druhá projekce snižuje na čtyři. (17.09.2009)

Až do chvíle, kdy se Wikus ocitne v bojovém robotovi, jsem skoro uvažoval o pěti. Je vidět, že film vznikal mimo USA, taková porce syrové nekorektnosti v jednání a mluvě by ve studiovém systému asi nevznikla. Bohužel na konci přichází náhlé hrdinné rozhodnutí a z dosud sympatického účelově jednajícího hajzlíka se stane deus ex machina (takřka doslova). Takže emzák může naložit syna na dětskou sedačku ve své zánovní kosmické lodi a zamířit pryč. Naštěstí to zachraňuje otevřený konec, jak to shrnuje jeden z mluvčích v "dokumentu" paralelním k ději filmu. Po technické stránce naprosto parádní věc s perfekně natočenými akčními scénami v real stylu (cokoli od Manna, Childern of Men, Blood Diamond, Baader Meinhof). P. S. Po filmu jsem si dal krevetovou polévku. Malé zamyšlení vyvolané filmem: Hodně mě potěšil poukaz na to, jak se podobně citlivých věcí ve světě neujímají armády, ale soukromé společnosti kontraktované mocenskými strukturami. Už v dnešní době rozhodně nejde o několik žoldáků jako z časů koloniálních válek, ale o mocné organizace disponující většími silami než řada zemí (např. skupina organizací TADS, ITTC a AeroGroup vlastnila v roce 2008 přes 40 bojových letounů včetně F-16, Su-27 a Mig-29). Jak přitom tyto společnosti v praxi jednají, dokumentuje např. nechvalně proslulý případ Executive Outcomes (ve filmu to pak bylo docela hezky ukázáno v Krvavém diamantu). Takže mě vždycky pobavilo, když jsem např. slyšel z našich "informovaných" médií, že třeba v Iráku zahynul v přestřelce bezpečnostní pracovník soukromé společnosti. Takto řečeno si člověk představí nějakého chudáka ochrankáře u brány, jenže v takových případech šlo vždycky o příslušníky nějaké podobné žoldnéřské armády. (19.09.2009)

Jistě, měli jsme tu postupně Potomky lidí, [Rec] a Monstrum. Něco takového tu je ovšem poprvé. Zatímco první půle představuje plnohodnotný myšlenkový antipod k většině existujícím klišé – vesmírná loď tiše mlčí, nebojuje, a nepřistane nad N.Y., ale nad Johannesburgem, mimozemšťané mají daleko k análně-vlastnickým sadistickým agresorům apod. –, půle druhá pojednává o vykoupení člověka. Ve své boholidské Osobě obnovuje a léčí Wikus naše poškozené a nemocné lidství. Doklad prospěšnosti tvůrčí svobody režisérské a scenáristické, od Orsona Wellese doposavad neaklimatizovaný úkaz, pak obě půlky zastřešuje. (06.09.2009)