Zabriskie Point

Pink floydi, vybuchující ledničky a snová atmosféra jsou fajn – místy je to sice dost utahané, ale to už je ten typicky „nudný“ Antonioniho styl. Každopádně mě snímek přijde dost zvláštní ve srovnání s dřívějšími režisérovými pracemi – jestliže režisérovy filmy z raných šedesátých let obsahují jakousi věčnou existenciální nespokojenost, z které nemohou uniknout ani lidé, kteří mají na první pohled doslova všechno (krásu, mládí, charisma, zdraví, peníze, kontakty, milence, luxus), pak Zabriskie Point je ve svém poselství až překvapivě naivní, nebál bych se říci hloupoučký. Únik z neduhů světa „dospěláků“, kde jsou všichni posedlí mocí a penězi, spatřuje tvůrce v procházkách mezi kaktusy a v nezávazném sexu a drogách. Zde se nabízí logická otázka, jak drogy a sex mohou člověka osvobodit, když fungují na podobně svazujícím principu jako moc a peníze (tzn. čím více jich člověk užívá, tím více jich chce)? Není to nakonec tak nějak skok z bláta do louže, možnost výběru mezi dvěma povrchními a vlastně v obou případech i velmi materialistickými styly života? Rozhodně to není celkově špatný film, ale více se mi zamlouvá Antonioni bezvýchodný a Antonioni bez odpovědí. Jeho nejvíce enigmatický film (Zvětšeninu) považuji stále za nejlepší. Ono někdy je skutečně moudřejší klást mnohovrstevnaté otázky, než předkládat zjednodušené odpovědi. (25.06.2018)

Dobré herecké výkony, skvělá kamera, hezká krajina a občas poetický záběr. To je ale z plusů asi tak všechno. Je to zbytečně utahané a první polovina by se bez problémů dala zkrátit na 20 minut a i ta druhá se táhne, nemá to žádný příběh a když pominu, že to ukazuje dobu šedesátek, tak ani nic navíc. Ona to vlastně je jenom jednoduchá hippie agitka, což bych od takového režiséra, jakým je Antonioni, fakt nečekal. Jsem rád, že jsem to viděl, ale víc jak 3* tomu nedám a znova se na to asi nepodívám. EDIT: Po čase jsem si uvědomil, že z toho filmu ve mě nezůstalo naprosto nic a že si z něj vybavím už jen dvě scény. Hlavně je to ještě prázdnější než celá jeho tetralogie citů - a to je co říct, protože ta byla prázdná sama o sobě a sebevykrádala se už od Dobrodružství. Lepší 2* (17.06.2020)

Nevím, jestli to je způsobeno tím, že mi byl film doporučen pro jeho myšlenku a symbolismus a měla jsem od něj moc velké očekávání, ale po dlouhé době to bylo něco, co jsem ani nedokázala dokoukat. Hrozně mě rozčilovala stupidní mentalita postav - každý z nich jako by patřil k té hloupé americké složce, která si hraje na intelektuály a přitom má v hlavě jen a jen násilí, které se vždy snaží svést na někoho jiného. Navíc mě hrozně znechutila povaha hlavního hrdiny. Kdo by čekal, že se z muže, který je zprvu celkem pohledný, může vyklubat tak nechutná postava, které máte chuť zakroutit krkem? Věřím, že ve snímku je ukryta spousta dobrých myšlenek, ale v něčem takovém je jednoduše ani nemám chuť hledat. (30.09.2012)

Kdybych žil na konci šedesátých let na jihu USA, tak bych Zabriskie Point prožíval asi trochu jinak než jako nezaujatý divák, který se narodil až o tři dekády později. Ten skoro až antiamerický postoj Antonioniho je vyhnaný do extrému a není se co divit, že v Americe pak už nic nenatočil. Jako všichni ostatní musím vyzdvihnout vynikající hudbu a závěrečný grupáč. Antonioniho styl se mi začíná moc líbit. (07.07.2013)

Řekla bych road movie na pozadí neklidné doby. Dějově začíná vážným tématem přes lehký úlet až k smutnému konci. Zajímavé jsou především určité pasáže nekonvenčně a nekomerčně pojaté. Snímek je zajímavý svou netuctovostí a kreativním ztvárněním. Já jsem si film speciálně užila, neboť jsem toto místo měla možnost navštívit. (03.01.2013)