Ip Man 2

Obidva palce hore. Úplná odrovnávačka. Stopercentná kvalita prvého dielu sa z ľahkosťou preniesla aj do jeho pokračovania, v ktorom všetko šlape ako hodinky, príbeh má opäť čo ponúknuť, hudba stupňuje atmosféru, súboje sú ohurujúce a majú skvelé tempo a originalitu. Trošku osviežiť strednú časť filmu, pridať zopár fightov a dal by som opäť desať z desiatich. 90%. (12.05.2010)

Mistr Ip opět prožívá těžké chvíle, tentokráte v začátcích svého pobytu v Hongkongu. Dá se tedy říct že tam kde první díl skončil, druhý začíná. Ip Man si ze začátku musí vydobýt svou pozicí, kdy leží v žáludku místním mistrům, aby pak později stanul proti mnohem vážnějšímu protivníkovi. Druhý díl mě ostatně potěšil mnohem vyšší úrovní úhlavního záporáka a také účastí Sammo Hunga. Ale k dokonalé Jedničce mu už leccos chybí. Hlavně tedy zajímavější příběh. Tady vlastně sledujeme jen nekonečné půtky mezi školami, abychom se v závěru dočkali hodně podobného protivníka jakým byl Van Damme v prvním Karate Tiger. 75% (02.10.2010)

Je to prostě skvělé. Čekal jsem sice trošku větší odezvu z dílu prvního, ale zklamaný nejsem vůbec. Není to tak emocionální a dramatické jak jednička, ale čert to vem. Pookupační atmosféra, chudoba a nedostatek peněz na každém rohu. Ip se snaží založit vlastní školu, a tak musí do ringu se zdejšími mistry (výborna bitka na stole i když s trošku polemizujícím závěrem) a skončí to až u odplatného souboje v ringu, který je bombový (ale mohl být delší) a opravdu jsem nečekal, že někdo dá Ipovi takovou nakladačku. Mimochodem bitky jsou na vysoké úrovni, bez létání a podobných hovadin. Dívat se na Donnieho Yena a jeho wing chun je prostě slast. Jedno z nejlepších pokračování vůbec a nejlepší i s jedničkou ve svém žánru. (03.06.2010)

Dvojice Yip + Yen to opět dokázali a opět překvapili, tak jako u prvního dílu. Krásně a nenásilně navázali na svou práci, kterou započali a druhým dílem jejich úsilí vyvrcholilo naplno. Tentokrát Yipmanův nepřítel není Japonsko, ale Velká Británie a jejich západní box. Pěstní souboje jsou opravdu vrcholem, toho, co můžeme v současnosti na plátně shlédnout, hlavně teda poslední souboj na stole. Smíchy jsem se válel díky tomu spestření na konci, které nám obstarala vsuvka žáka Bruce Leeho. Opět výborný bojový film, který se zařadil mezi mé nejoblíbenější. První i druhý díl jsou u mě úplně top filmy s bojovou tématikou a Donnie Yen se u mě zapsal jako nesmrtelný za stvárnění jeho životní role. (16.06.2010)

O malej kousíček slabší než jednička, a to hlavně v samotným prostředí, který už nedejchá válkou a místo zlejch Japončíků jsou tu ještě zlejší Britové se svým supr ultra boxerem, kterej dává Donniemu pořádně zabrat. Choreografie soubojů je ještě o kus lepčí a jestli jsem o jedničce psal, že je to óda na pohyb a kung fu, dvojka to všechno ještě násobí. Jasně, jsou tu přehnaný skoky na stůl a židličky, skoky, který tu v jedničce nebyly, ale to vlastně neva. Filozofický hloubky jsou tu taky mělký a film celkově nemá takovej přemýšlivej nádech jako jeho předchůdce. Ale má sympatickýho Donnieho Yena, kterej sice neumí hrát a občas se divně šklebí a rozhodně neumí smutnej a nasranej pohled, ale zase umí špičkově házet rukama a závěrečnej fajt s britským boxerem má určitý kouzlo Rockyho Balboy. Sice o kousíček slabší pokračování, přesto pořád na pět hvězd s tou výtkou, že jaksi by to chtělo uzavření příběhu, ale Donnie prej prohlásil, že do Yip Mana už ho nikdo nikdy nedostane, což je škoda. Vona mu ta flegmatická mentorská póza strašně sluší. (19.01.2011)